Podzim

Nevím, jak přesně je teď doma v Čechách, neboť jsem teď momentálně na území Slovenska, ale tady už začíná krásný podzim.

Podzim mám rád. Není už žádné horko jako v létě a není také žádná obrovská zima. Tento teplotní středobod ale není ten hlavní důvod mojí náklonosti k podzimu.

Úžasné jsou ty barvy. Já nejsem nikterak výtvarně vzdělaný, ani nemám žádný talent pro výtvarnictví. Rozlišuji jen meti zím, co se mi nelíbí a líbí. A ty barvy podzimu, které jsou možná tak "profláknuté", protože se o nich mluví stále, jsou ale opravdu krásné. Člověka přepadá určitý úžas. Úžas nad tím, že stromy a jejich listí doznají barev, o kterých se kolikrát ani malířům nezdá. Člověk žasně nad něčím tak banálním a tak předvídatelným a přec tak krásným a neuvěřitelným.

Když se člověk prochází po všemožně zbarveném parku, nemá důvod přemýšlet nad tím, že existuje nějaký Paroubek či Rath, nemá smysl kabonit si mysl.

Ačkoliv mi ten letošní podzim přinesl mnoho smutného, ta barevnost a příjemný vzduch mi to vynahrazují. Podzim může být trochu smutný a především hodně melancholický, ale on by člověk neměl být pořád jen v euforii.