Výzva k neplacení poplatků u lékaře mě na jednu stranu překvapila a na druhou stranu i v něčem utvrdila. Plně respektuji názor těch, kteří s poplatky ve zdravotnictví, jakkoliv já je považuji za naprostou nezbytnost. Vyzývat ale občany k nedodržování zákona, který byl schválen demokraticky zvoleným parlamentem, je nehoráznost, jakkoliv k ní svůj podpis mohla připojit taková morální kapacita jako je David Rath nebo vlezprezident Dienstbier.
Poplatky ve zdravotnictví pochopitelně lidi rozdělují a v diskuzi má nepochybně každý vyjádřit svůj názor, ať je jakýkoliv. Výzva k neplacení poplatků se ovšem diskuzi vymyká.
Ať se to odpůrcům reforem ve zdravotnictví líbí, nebo ne, máme tu parlament vzešlý z demokratických a svobodných voleb a tento parlament vyslovil souhlas se zákonem, který poplatky zavádí. Ano, je podána stížnost k ústavnímu soudu, nicméně ani ta platnost zákona neodsouvá nebo neruší. To může udělat případně jen ústavní soud a pakliže ten toto provede, bude nutné to repektovat tak, jako je nutné respektovat nyní schválenou verzi zákona.
Okamžitý podpis výzvy ze strany Davida Ratha byl logický. On je velký politický odpůrce nejen poplatků, ale čehokoliv, co ministr Julínek navrhne. To bych Rathovi nevyčítal, protože rozhodně ne vše, co Julínek navrhne nebo udělá, je skvělé a Rath jako představitel opozice má kritizovat právo a dokonce povinnost. Rath by měl ale přinášet nějakou alternativu. Permanentní negace, odmítání, arogance a agresivita na plnohodnotné vykonávání opoziční role nestačí, jakkoliv je Rathův motýlek krásně uvázaný. Přinášení alternativ, plnohodnotný program a koncepce, to vše české opozici chybí. ČSSD se stále nedokázala přenést přes svůj programově rozhazovačný populismus. Jedině snad Bohuslavu Sobotkovi je možné jeho sociální cítění věřit. O jeho filantropii a citu pro chudé by mohl hoteliér Dvořák lecos říct.
Obecně vyzývat k nedodržování zákona, je špatné. Mluvím samozřejmě o situaci, kdy zákon prošel parlamentem vzešlým ze svobodných voleb. Pokud by se jednalo o situaci v čase nesvobody a o nějaký zákon postavený proti svobodě, demokracii a lidským právům, je odpor proti němu správný. Dnes ale především převládá pachuť politické hry a plyne z ní nebezpečí, že takto by se mohl jakýkoliv člověk postavit proti jakémukoliv zákonu a nerespektovat jej. A to by byl útok na právní stát, který si snad nikdo nepřeje.
