Vládní válka o preference

Dnešní pravicová vláda si bohužel našla hluboké zalíbení ve vzájemném obviňování a na úkor toho pak nezbývá čas na nutnou práci. Kritika se na vládní strany valí jako povodeň. A představitelé vlády se v ní snaží navzájem utopit.

Nynější vláda a její hříchy

Dnešní pravicové vládě VV, ODS a TOP09 by se dalo vyčíst relativně velké množstí větších i menších prohřešků. Tím nejvýznamnějším je ovšem konkurenční boj o preference, ze kterého pramění neschopnost vlády zaměřit se na zásadní změny a ty pak dobře a kvalitně vysvětlit. Místo toho, aby se koaliční strany soustředily na budování dobrého jména pro sebe samotné, rozhodly se pro zkratku, která má vést ke zvyšení preferencí. Ta zkratka spočívá v tom, že v podsatě začnou očerňovat svoje spojence v koalici, kteří se ve volbách změní v konkurenci. Fakticky to je jednodušší a levnější cesta než kvalitní a nákladná sebeprezentace.

Proto jsme svědky boje o ministra Vondru. Proto na Bártu v koalici vytahují jeho staré hříchy. To jsou faktory značně brzdící reálnou práci, kterou by vláda měla v této době odvádět. Kdyby se vláda nemusela tolik zabývat vnitrostranickým bojem, tak by měla spíše čas na to, rozmyslet si, jak udělat důchodovou reformu tak, aby skokově nezvýšila DPH. Nemusela by na světlo světa vynášet nepromyšlené návrhy, které za týden kompletně překope.

Boj o hlasy voličů může začít půl roku před volbami a to po určitém penzu odvedené práce. Teď je na něj ještě nesmírně brzy. Skoro to vypadá, jako by všechny strany vládní koalice předpokládaly předčasné volby. S takovým výhledem se politika rozhodně dělat nedá. Rozhodně ne kvalitní a prospěšná.

Souboj o Bártu a Vondru

Souboj o preference je dobře viditelný na případech ministrů Bárty a Vondry. Bárta jako bývalý šéf firmy ABL sledoval politiky ODS na Praze 11. Případ se rozvinul tak, že v koalici začal hluboký spor. Pokud se na to ovšem podíváme pohledem průměrného občana, dojdeme k tomu, že Bárta v tuto chvíli zastával pozici, kterou má v normálním demokratickém zřízení zastávat policie. Je veřejným tajemstvím, že v celé Praze se dějí minimálně podivné a s velkou pravděpodobností i nezákoné věci. Policie je buď díky své nekompetenci a nebo politickým vlivům ignoruje. To vytváří přirozený prostor na trhu pro subjekt, jakým je Bártova ABL. Místo toho, aby se řešila kritická situace v Praze se problém přenesl do úplně jiné roviny. Viník se hledal ne na místě, kde se dějí podezřelé věci, ale na místě, kde je někdo začne vyšetřovat. Takže se v podstatě na dlouhé týdny vláda upsala k řešení sporů a k boji s pravicou konkurencí, než aby sama o sobě začala řešit korupci a starat se o to, jak zabránit tomu, aby politika v Praze ztratila nádech zločinnosti.

Alexandr Vondra se na rozdíl od Víta Bárty stal aktérem v kauze, kde se jednalo o veřejné peníze. Tím se stává problém nepoměrně zásadnějším. O kauze Promopro by se toho dalo napsat mnoho, ale situace je stále poměrně nejasná. Nicméně zdá se celkem očividné, že ministr Vondra bohužel minimálně udělal chybu, kterou mu teď jeho politická konkurence vyčitá. A opět se dostáváme do koloběhu vzájemných soubojů v koalici. Práce se zpomaluje. Místo toho, aby se řešily reálné problémy, kterými je ministerstvo obrany prolezlé, tak se Vondra musí většinu času bránit nařknutím a dávat rozhovory, které mají vysvětlit jeho jednání. Je pochopitelné, že pro ODS musí být nesmírně těžké ustoupit nátlaku koaličních partnerů, protože tím přizná vinu. Ale každý dělá chyby a každý za ně musí platit. Nikdo prostě a jednoduše není dokonalý. Pokud by ODS nesváděla s TOP09 souboj o preference, mohla by prostě Vondru někam uklidit a pustit se znovu do práce. Takto se ovšem táhne vleklý souboj, který ve výsledku nepomůže nikomu na poli pravicových stran. Zde již musí figurovat policejní vyšetřování a ne politický souboj.

Občané a jejich vliv na vládu

V České republice je stále zvykem politiku buď úplně ignorovat a nebo na ní pouze nadávat a pak si jít jednou za 4 roky odvolit. Tento přístup dává fakticky vládě možnost dělat věci tak, jak je právě nyní dělá. Zatímco vladní strany v jinak poměrně v klidu vedou svůj konkurenční boj, tak se český občan může jen rozčilovat nad tím, co se to vlastně děje. Je to snad tím, že lidé nevěří, že by doopravdy měli v rukou nějakou moc. Ale tu moc mají, jen je někdy složité ji uplatnit. Lze ji uplatnit například skrze sociální hnutí, které se zaměří na určitou oblast společnosti, kterou je podle určité skupiny občanů nutné změnit. V tomto případě by se jednalo o práci vlády.

Ačkoliv můžeme být s prací vlády nespokojení, je nejdříve nutné začít u toho, jak vlastně vládu donutit k tomu, aby se více soustředila na své úkoly než na boj o preference. A to hlavně kvůli tomu, že těch velkých úkolů má před sebou ještě mnoho.

Není teď na místě polemizovat o tom, jestli by vláda měla z nějakého důvodu padnout. To v žádném případě. Je ale na místě diskutovat o tom, jak donutit vládu k tomu, aby se místo bojůvek věnovala svému poslání a to nejlépe, jak umí.

Zdroj foto.:www.vlada.cz