Jak Češi slaví smrt

Zemře několik stovek lidí a český internet je plný oslav. Divíme se barbarismu arabského světa, kde lidé oslavují teroristické útoky a sami slavíme. Oslavy nejsou na ulicích, ale jsou na internetu. Je to pro nás typické. 

Můj zrak mizí. Mizí v nekonečné temnotě. V neprůhledné černi, co nás obklopuje. Je pryč. Je mi zima. Tak hrozná zima, jaká mi v životě nebyla.  Není cesty zpět.

Budu někomu chybět?

Milan Jaroš, Prostředni Bečva

Cože jenom pár stovek čekal jsem více.

Pavel Melichárek, bruntál

když se daří tak se daří !!!!

David Pospíšil, Přerov

Článek mi zlepšil náladu.

Soňa Heinrichová, Jílové u Děčína

tragédie je zemětřesení v ekvádoru a jiné živelné pohromy, které berou životy lidem, co pracují....

Jiří Valenta, Hradec Králové

Tentokrát to bylo obohacení pro žraloky.

S mým zrakem mizí i moji přátelé a moje rodina. Všechno se ztrácí. Všechno, co kdy pro mě existovalo. Nic už nebude. Nekonečná ledová temnota pohltí vše. Zůstává jen bolest a strach.

Zůstane po mně něco?

Petr Klos, Kopřivnice

... a další dobrá zpáva. Večer to oslavím ...

David Toman, Bílina

Dobrých zpráv není nikdy dost. K večeři si asi dám utopence:-D

Mirek Orálek, Adamov

Tak se snad topili v trochu teplejší vodě,i když slané.Iryby potřebují jíst.

Martin Houška, Zbiroh

když se daří tak se daří :-D

Pavel Bára, Praha

Kdyb tak dopadli všichni, to by byl klid.

Zima, která je tak hluboko v těle, že už z něj nikdy nevyleze. Zima, která prostoupí a zůstane. Úplná tma, úplná samota a červená linka bolesti. Vše, co mi zůstane. Už nic víc. Bude konec.

Vzpomene si na mě někdy někdo?

Roman Čierný, Havířov

konečně pozitivni zprava

Josef Veselý, Břidličná

Jen jestli tamní mořští živočichové je dokáží pořádně strávit

Miroslav Pražák, Česká Lípa

Došlo k tragédii? A k jaké? Já v tom článku žádnou nevidím.

Jan Fábera, Rtyně v Podkrkonoší

Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně .....

František Urbanec, Brno

Jen tak dál :).

(Zdroj komentářů : http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/400809-nekolik-stovek-migrantu-se-utopilo-u-brehu-egypta.html )

My, civilizovaní lidé, jsme tou nejbohatší a nejvzdělanější částí lidstva. My, členové západní civilizace. My, kteří za sebou máme přes dva tisíce let zkušeností. A jsme to my, kteří mezi sebou máme takové, jež přejí smrt lidským bytostem, o kterých nic nevědí.

Nikdy jsme se pořádně nepoučili. Nikdy jsme nedošli moudrosti, které bychom dojít mohli. A pokud se nepoučíme teď, tak kdy?

Nyní máme jedinečnou příležitost. Není to obrátit se nekonečnou láskou a tolerancí ke všem, kdo potřebují pomoc. Není to ani obrat k oblíbenému slovu sluníčkář. Nebude to nekritická tolerance ke všem náboženstvím.

Je to příležitost k tomu pochopit, jak moc lidé dokáží být zlí. Zlí kvůli strachu z neznámého. Je to náš biologický relfex, který člověku nikdo neodpáře a když se lidé bojí o sebe a své blízké, jsou schopni udělat mnoho. Zde je jen malá ukázka reakcí na to, že dnes zemřelo na moři stovky lidí. Nikdo z diskutujících je neznal, nikdo z nich neměl jedinou informaci o tom, co je to za lidi a přesto je zde tolik oslav jejich smrti. Když v arabském světě slavili 11. září, říkali jsme si, co je to za barbary. My nevycházíme do ulic, ale slavíme alespoň virtuálně. Je nám to bližší.

Tváří v tvář takové zrůdné oslavě je jednodušší si uvědomit, jakého zla jsou lidi schopni. Zla, které nikdy spát nebude, protože je v nás hluboko. Je lidské. A všichni ti, kdo jej vidí, se musí mít stále na větším pozoru a neusínat na vavřínech.  Vždy je možnost postavit se tomu nejodpornějšímu v nás. A pokud tak neuděláme, historie se vždy může zopakovat.