kOmický blog DI.

Krizi identitiy mohou v dnešním otevřeném světě prožívat i velké domácí spotřebiče. V jejich případě ovšem pochybuji o vlastním vstřícném postoji.

Před lety byl náš nově pořízený dům „po částečné rekonstrukci“ napěchavaný kompletním vybavením třípokojového bytu ve dvou místnostech; v dalších třech pokojích probíhaly stavební práce. Mrazivé teploty panovaly nejen venku, přesto manžel neváhal splnit si svůj se a přeplněnou kuchyni obohatit o americkou lednici (ačkoli led bylo snadno možné vyrábět kdekoli i bez ní).

Po pár letech služby právě jeho výdejník – unavený častým používáním – odmítnul spolupráci a již přibližně rok marně čekáme na jeho chybějící porouchanou součástku.

Chladnička evidentně nechtěla zůstat pozadu. Možná se cítila ve svých funkcích nedoceněna (šest let se snažila bezvýsledně), rozhodla se proto mrazit. Na displeji stále svítilo šest stupňů, leč reálná teplota uvnitř vykazovala nepochybně záporné hodnoty.

Zjištění jsem učinila po ránu, když obsah psí konzervy a nebylo možné nabrat lžící. Rozespale jsem na ztuhlou hmotu hleděla, než mě napadlo zkontrolovat stav ostatních potravin. V lednici se vyskytovala báječná mléčná dřeň, jogurtová zmrzlina, namrzlá zelenina a také zmrzlé pivo.

Ve snaze o reset manžel použil osvědčený trik každého ajťáka a odpojil přívod elektrické energie. Krátce nám svitla naděje, že se obnoví normální teplotní poměry, nicméně záhy uhasla. Po opětovném uvedení do chodu nadále chaldící část mrazila. Lednice navíc odmítala vydávat vodu, která zjevně zamrzla.

Pokračovali jsme v improvizacích s přereušováním dodávky elektrické energie a na víkend naplánovali velkou očistu. Musela jsem se potupně u drahého chotě ujistit, že vypnutí se provádí vytažením zástrčky ze zásuvky, nikoli sofistikovaně jakýmkoli tlačítkem.

Obsah levé i pravé sekce jsem přemístila do polystyrenových boxů, co se nevešlo, bylo podle dávné rady mojí babičky zabaleno do deky. Vyprázdněný přístroj bylo možné kompletně prohlédnout (bez zásadních zjištění příčiny nevyzpytatelného chování) a umýt (co kdyby bylo potřeba volat opraváře!).

Synek mé očistné dílo doplnil o vyjmutí výdejníku ledu, (o němž jsem netušila, že lze vyjímat), a manžel odmontoval v chladničce zařízení související zjevně s výdejem vody. Byl si dobře vědom, že za ním zůstaly stopy dubnové nehody masa na šťávě.

Půl dne jsmě v kuchyni zakopávali o boxy a vráželi do do široka otevřených dveří stávkující techniky. Po poledni choť vyhodnotil, že provoz nerezové krasavice obnovíme. Když jsem začala přemisťovat mražené a chlazené jídlo na původní místa, všichni rodinní příslušníci rozhodli v kuchyni zavazet.

Příštího rána jsem s napětím očekávala, zda tentokrát budu domácím mazlíkům servírovat opět masovou zmrzlinu. Nestalo se tak. Obsah ledničky vykazoval vcelku normální parametry. Tajně doufám, že to vydrží. V opačném případě si zopakuji postup s očistou a potom rezignovaně zavolám opraváře.

A budu tajně doufat, že o sobě v dohledné době nezačne pochybovat například málo využívaná sušička prádla.