kOmický blog D.

Manželova touha po vodním prvku pod okny se nečekaně samovolně splnila díky intenzivním srážkám. Potěšen však nebyl.

Na protesty proti pidijezírku jsem dávno rezignovala s vědomím, že drahý choť neustoupí a neodradí ho argumenty jako nechtěná líheň obtížného hmyzu, natož čtyřnožcova náklonnost k vodě. Naopak jsem oceňovala jsem jeho snahu do poněkud nepřehledně vznikajících (a sporadicky zanikajících) výkopů ve dvoře a průjezdu umístit rozvody veškerých inženýrských sítí.

Civilizace na zastavěné ploše u nás končí průjezdem do zahrady, výminek a navazující stavba v zahradě elektrifikaci a připojení vody postrádají, což jejich využití omezuje na skladování, ač plány pro příští pětiletky jsou velkolepé. První vlaštovkou se v tomto směru stal nový rozvaděč vedle brány. Ale například na způsob případného vytápění se neodvažuji chotě ptát.

Po protažení přívodu pitné vody manžel zděšeně zjistil, že poněkud opomněl následný odvod. Není divu, ve složité soustavě trubek sloužících samostatně pro vody dešťové tento nedostatek snadno zanikl.

Oceňuji snahu zákonného protějšku práce urychlit a plýtvat s krumpáčem a rýčem náhradním volnem. Bohužel zvolil den, kdy nebe nečekaně vychrlilo neobvyklé množství srážek, pročež jsem mohla na zaslaném videu sledovat výkopy plnící se vodou (a číst nepublikovatelné komentáře). Středem průjezdu ke zděšení přihlížejících tekl potok. Vymstil se nám absentující okap na zadní části střechy, ač většina neusměrněné vody stékala správným směrem k nádrži na dešťovku a nepřijata dále k soustavě trubek a chrániček.

Výsledek byl zoufalý. Po poklesu hladiny zůstala nepříjemná vrstva mazlavého bláta a podmáčené břehy hrozící sesuvem. Zoufalství otce mých dětí jsem plně pochopila až o víkendu, kdy jsem se dobrovolně nabídla, že mu pomohu. Část dne jsme v dokonalé souhře strávili vyprošťováním, abychom následně rozpletli soustavu vodovodních a jiných vedení a veškeré možné části výkopu – v očekávání dalších srážek – zahrnuli zeminou.

Obzvláště vyvedené bylo obsypávání trubek pískem, kdy choť balancoval s kolečky nad výkopem na dosti nestabilní fošně. Kupodivu se nezranil, ani když provizorní konstrukce povolila. Vzhledem k plánované dovolené by případné úrazy mohly mít fatální následky.

Odpoledne jsme byli oba řádně unaveni, přesto šťastni. Minimálně proto, že zaházením části trubek zmizely haldy hlíny značně komplikující průchod osob do zahrady. (Čtyřnožcům zdá se tyto drobnosti nevadí.) Rovněž jsme většinově eliminovali riziko opětovného vybírání bahna.

Největší poctou ovšem bylo hodnocení drahého chotě, že jsme společně udělali dost práce. Vyzdvihl rovněž, že na rozdíl od spolupráce se synkem nemusí odpovídat na dotazy, zda je toto nutné, a že jsem na něj křičela pouze při protahování mnoha metrů nepoddajného vedení vody směrem, který jsem nepovažovala za správný. Kdo měl pravdu není důležité, záleží na výsledku.