kOmický blog CXXXIII.

Podzimní nostalgii se odolává lépe s burčákem ve sklence. Pod průhlednou záminkou provozování cyklistiky proto každoročně vyrážíme na víkend na jižní Moravu.

Miluju babí léto s teplotami nad dvacítkou! Navzdory původně pesimistické předpovědi se náš tradiční sportovně-poznávací víkend extrémně vydařil. Ve čtvrtek jsem napekla buchty, v pátek jsme naházeli do auta objemnou výbavu celé rodiny, přidali všechny děti a vyrazili společně k Pálavě. (V reálu manžel úhledně naskládal bicykly do multivanu s důrazem na zabránění oděru rámů kol i poškození interiéru vozidla; navíc vyhlásil limit velikosti a množství osobních zavazadel).

Naštěstí máme aktivní kamarády, kteří vždy najdou lokalitu vhodnou jak pro ubytování pěti a více rodin, tak pro cyklovýlety s početnou skupinkou různě nespokojených potomků. Letos byl penzion překvapením, jelikož se i organizátoři domnívali, že sebe i nás směřují úplně jinam. Počáteční rozčarování ze záměny (a odděleného bydlení) jsme překonali poměrně rychle. Možná i zásluhou kvalitního rumu, který obdržel jistý oslavenec ochotný se s přáteli podělit.

Kolem Novomlýnských nádrží se - díky plochému profilu krajiny - výrostkům i netrénovaným rodičům jezdí dobře. S drahým chotěm jsme přípravu dost zanedbali. Za celý rok pouze dvě tematické vyjížďky do nejbližší vesnice na pivo. Poprvé jsme svorně kolo nazpátek tlačili do kopce (přes větve znemožňující jízdu) lesem po těžbě. Podruhé jsem - ve snaze se potupnému pěšímu výstupu vyhnout - zabloudila.  

Zásadním zlomem víkendu bylo, že náš prcek opustil jistotu vlečné tyče za tatínkovým kolem a domáhal se jezdit zcela sám; pochopitelně k úlevě znaveného otce. Ohromně si to užíval a nechtěl se nechat zapřáhnout ani v místech, kde to bylo kvůli jeho bezpečnosti nutné. Drncavou panelovou cestu kolem Novomlýnské nádrže absolvoval bez nechtěné koupele i sjezdu z hráze; ačkoli párkrát mnoho nechybělo. Dělat mu doprovod bylo vysilující převážně pro psychiku rodiče.

Prckovi starší sourozenci si trochu stěžovali na nedostatečnost sportovní výbavy a délku cesty, následně na bolesti sedacích hrbolů a přilehlých tkání. Na kolo si ani jeden stěžovat nemohou, tatínek drží jednotnou linii konkrétní značky. Bohužel při nepočetných výpravách děti nepozorovaně vyrostou ze specifických oděvních součástí; na místě jsme proto provizorně řešili akutní nedostatek rukavic správné velikosti; absenci jedněch cyklistických kalhot a lehkých sportovních bund. 

Výlety jsme si malinko zpestřovali příležitostnou konzumací burčáku, která umožňovala lépe snášet občasné hlasité projevy nespokojenosti pubertálních dětí. Po večerech jsme se scházeli v jednom apartmánu, kde došlo i na kytary a zpěv. Naštěstí se společenských setkání potomci neúčastnili; hudebně slyšící syn by mě jistě požádal, abych se zvukových projevů zdržela. Kamarádi jsou shovívaví. 

Mírným zklamáním byl oběd v krásném městě Valtice. Důvod, proč byla zahrádka restaurace prázdná, jsme bohužel rozklíčovali až po objednání. Služby nebyly ani průměrné, spíše někde hodně pod. Přibližně po dvou hodinách nás byla většina sytých, někteří hladoví a všichni lehce otrávení. Nejvtipnější hláška obsluhy byla, že jim - v typicky vinařském kraji - došlo víno. Ale alespoň kal ze dna sudu (na požádání) za skutečný burčák vyměnili.

Jednoho večer vyrazila část výpravy (včetně našeho puberťáka) k blízké řece chytat ryby. Dobrovolně jsem jim donesla uvařené kroupy, abych zjistila, že menší rybky docela berou. Druhý den se o něco početnější skupinka doprovázená naším jásajícím potomkem opět (namísto sportovní aktivity) vypravila na lov. Bohužel jsme my ostatní na cyklovýletu viděli v nádrži více ryb než rybáři u slepého ramene.

Celou akci jsme končili v restauraci penzionu, ve kterém jsme bydleli. Díky individuální jízdě našeho nejmenšího potomka jsme přijeli poslední. Všichni ostatní cyklisti už obědvali. Zavazadla byla naložená od rána, proto jsem si dovolila objednat malé pivo a posedět s konzumujícími kamarády, zatímco manžel nakládal naše kola. (Později skutek k mému překvapení shrnul větou "Šlas´ na pivo a já balil celé auto").

Po nedělním obědě jsme vyrazili k domovu. Dle instruktáže přítomných hokejových spoluhráčů mého drahého chotě jsem ho po příjezdu nechala soustředit na zápas a věnovala se domácnosti. Zjevně se gólman s mobilem v ruce soustředil dostatečně, neb večer zvítězili.