kOmický blog CXXVI.

Návrat z dovolené je zlomový okamžik, který nám připomíná, že volno je za námi a šedivé povinnosti vyplňují většinu budoucnosti. Leč zlomit nás nesmí!

Tušila jsem, že návrat po týdenní dovolené na Vysočině bude náročný na psychiku. Cestou po dálnici jsem si s raději zavřenýma očima utřídila myšlenky a naplánovala práci; nicméně jako obvykle realita veškerá očekávání významně překonala. Ze série událostí zmíním některé:

Přivítala nás kulhající kočka; příčina problému nezjištěna. Po přepočítání domácích mazlíků zazněla od smečky dětí očekávaná věta "Co bude k obědu?". Pochopitelně jsem jim rychlý oběd uvařila a ještě v mezidobí vybalila tašky, dala prát prádlo, nakrmila morčata a rybičky a zalila suché květiny. Potomci bez průvodních komentářů nachystali na stůl a dokonce všichni konzumovali rýži, aniž dva ze tří vykřikovali, že ji nemají rádi.

Informaci, že nefunguje internet, děti naopak dlouho a hlasitě komentovaly. O zábavu jsme se jim postarali - přidělili jsme jim úkoly. Od drobností doma po přesun stavebního materiálu v zahradě. Nerozptylováni událostmi v říši za obrazovkou, udělaly pořádný kus práce. Pravděpodobně se o občasný výpadek sítě postaráme úmyslně.

Můj soukromý plán na víkend byly přípravné práce pro budoucí dveře z ložnice do šatny. Bourání je celkově poměrně odporná činnost produkující oblaka prachu. Tím hůř, pokud je provozována v místnosti na spaní, kterou navíc stále zdobí přibližně stovka banánových beden našeho majetku.

V místě plánovaných dveří překážely hned dvě skříně. Bylo nutné nejprve přemístit  bedny a uvolnit místo k přesunu skříní. Po oblíbeném "Tetrisu" s kartonovými kvádry jsem požádala manžela o pomoc s velkým nábytkem. Při vyklízení vysoké skříně před přesunem jsem našla řadu překvapivých svršků a předmětů; například manželovo pyžamo, rakety na badminton a potápěčskou výstroj.

K večeru jsem pojala myšlenku upéct rodině k snídani buchtu. Nasbírala jsem košík padaných jablek, shromáždila ingredience... Nedařilo se mi ale najít správnou násadu k robotu. Bohužel pokusné hnětení metličkou na sníh se natolik neosvědčilo, že jsem vystěhovala půlky linky, abych našla adekvátní příslušenství přístroje. Tou dobou bylo ale již těsto na řadě neplánovaných míst.

Z podlahy jsem jej chtěla otřít ve stejný okamžik, kdy dcera otevřela šuplík s příbory. Ideální načasování. Zásah ostrou hranou do hlavy přesně uprostřed čela mě rychle uzemnil. Po chvíli pozorování hvězdiček jsem ověřila, jestli a jak moc mi teče krev. Strup mám naštěstí jen na hranici vlasové linie. 

Nakonec jsem hmotu aplikovala na plech a rezignovaně potvrdila náhodně jeden z pečících programů (a dobu pečení třikrát nastavovala možností "dopéct"). Kuchyňským výkonem bych mohla sloužit jako námět na Pata a Mata v sukni.

Neděle nabídla materiál pro další scénář téhož seriálu. Ráno jsem si připravovala nástroje na bourání dveří, když se prcek otázal tatínka, jak se otvírá trezor. Tento se uvolil postup předvést, aby zkontroloval platnost našich pasů. K všeobecnému překvapení ale cestovní doklady na obvyklém místě nenašel. V době, kdy jsem u zdi zápasila se štaflemi, metrem a vodováhou, manžel neúspěšně hledal. Naše pasy a cizí měny jsou jeho doménou, proto jsem do pátrací činnosti zprvu nezasahovala.

Za igelitovou clonou jsem střídala kladivo a majzlík s elektrickou verzí téhož. Zdivo je bohužel smíšené; pálené cihly kombinované s kotovicemi. Ochranné brýle mě tentokrát ušetřily návštěvy na očním se střepinou v oku, zato jsem doma nenašla žádnou ochranu dýchacích cest a následující dva dny kýchala bláto.

Ani když jsem bourání proložila vařením oběda, nezazněl manželův vítězný pokřik značící nález cestovních dokladů. Odpoledne jsem dokončila otvor, odnosila suť a přidala se k hledání. Střihla jsem si druhé a později třetí kolo Tetrisu s banánovými bednami, bez úspěchu. Získala jsem sice lepší přehled, kde co máme; nález pasů bych ale upřednostnila. Zejména v kontextu dceřina brzkého odjezdu do zahraničí.

Po druhém "game over" jsem vzdala hledání a věnovala se prckovi. Skládali jsme spolu nesmyslnou mapu z oblíbené hry Carcassonne, což mohu označit za víkendový relax. Počet kartiček multibalení jsme rozšířili o ty, které byly zachráněny před krupobitím na loňské dovolené (ostatní - deštěm rozmočené - se časem snad pokusíme slepit).

Večer manžel oznámil, že otvor nad budoucími dveřmi je příliš vysoko, jakkoli přesně odpovídá již osazenému překladu z druhé strany zdi. Budu muset ještě sekat; každopádně až jindy. Zatím budu přemýšlet nad alternativou názvu seriálu Patka a Matka.