kOmický blog CXVIII.

"Mami, kdy se vezme táta dovolenou, aby byl s náma?" překvapil syn otázkou. Manželova odpověď, že si nějaký půlden vezme a zůstane s dětmi doma mě doslova zaskočila. A vlastní realizace dopadla zcela mimo očekávání.

Manžel aktuálně vyvíjí řadu aktivit souvisejících se snížením energetické náročnosti našeho příbytku. V neděli se zastavil "pán od solárů", se kterým drahý choť absolvoval exkurzi na střechu a do kotelny. O den později už spolu montovali panely ve výšinách. Věřím, že můj muž v aktivní roli pomocníka jednočlenného týmu vyhádá drobnou slevu. V úterý bylo dílo dokonáno; a ač nemohu říci, že by zvýšilo estetický dojem exteriéru domu, dokáže ohřát vodu a šetří naše výdaje. (Poskytovaná dotace návratnost investice ještě zvýší.) 

Další dílčí krok k nezávislosti na externích dodávkách jsou krbová kamna, která mají v případě potřeby zvládnout zajistit tepelný komfort i ve vzdálenějších částech domu. Odborníkem zpracovaný rozpočet na jejich připojení do systému nás svojí výši trochu rozhodil, u něj se finančního příspěvku z veřejných zdrojů bohužel nedočkáme. Nezbývá, než doufat v budoucí značné úspory nákladů díky topení dřevem. 

Ve hře je stále i populární dotace "Dešťovka". Po roce přemítání manžel nedávno vyhodnotil, že než svádět vodu z vnitřní části dvora trubkou pod domem do centrální jímky v zahradě, nebylo by od věci mít nádrže dvě. Jelikož dotace je podmíněna odborným projektem, nadhodil teorii zaplatit jen projekt a realizaci zvládnout vlastními silami. Zatím jsem neověřovala, zda toto dotační program umožňuje; zato již je empiricky prokázáno, jak jsme na tom se synky s kopáním a přemisťováním hlíny. Uvidíme.

Kromě výše uvedeného se v době manželovi půldenní "dovolené s dětmi" dostavil stolař dodělat poslední drobnosti v kuchyni, například barový stůl nad ostrůvek. Můj dojem z kompletace kuchyňského království poněkud zakalil fakt, že při mém večerním příchodu leželo od země po bar tolik nesourodých věcí, že dílo téměř nebylo vidět; plus všude neklamné stopy montáže. Odešla jsem s úslovím "ráno moudřejší večera" odhodlána se soudy počkat, až odklidím z kuchyně průmyslový vysavač, z linky odstraním veškeré nepatřičné předměty a ze země smetu piliny. 

Díky aktivitám kolem domu si děti tatínka doma příliš neužily, ačkoli byl přítomen. Rozdal jim úkoly a v poledne přihřál oběd. Puberťák od toho pravděpodobně čekal víc. Až druhý den odpoledne se s tátou kluci účastnili večerního grilování na přehradě (akce narychlo svolána; průřezově spojující širokou škálu našich kamarádů). Díky možnosti rybaření byl nadšen puberťák a díky přítomnosti dalších dětí i prcek; o seberealizaci společenského manžela nemluvě.

Původní úterní plán byl, že ráno odvezeme dvě auta; jedno odložíme na servis a druhým se můj milovaný otočí v poledne domů (za dětmi a montéry) a později odpoledne do města pro mě. Chtěla jsem na kole projet trasu Omice - Popůvky, kde jsem měla domluvené setkání se dvěma kamarádkami, (které bohužel vylučovalo moji účast s rodinou na hodování u veřejného grilu).

Odborníci, kteří ten den přispívali ke kvalitě našeho bydlení, zapříčinili posun manželova programu. Drahý choť můj transport nestíhal; místo původně plánovaného cyklistického výkonu jsem využila hromadnou dopravu do třetí zóny. Dámská témata probíraná nad pivem byla různorodá, často nevhodná k publikaci. Za zmínku stojí - pro mě malinko překvapivý - postřeh, že "mám doma normálního chlapa".

Cestu domů bez dopravního prostředku mi vyřešila třetí kamarádka dožadující se akutní masáže, díky které jsem nemusela vyběhnout v sandálech tři kilometry do kopce. Masáž, která jí pravděpodobně příliš neulevila, jsme končily přesně ve chvíli, kdy moji tři spokojení chlapci vcházeli do domu.

Po zbytek večera jsem se marně snažila synkům navrhnout vhodnou aktivitu na následující den plánovaně trávený s babičkou. Odmítali všechno. Uzavřeli jsme to rozhodnutím, že za ní přijedou na oběd a pak se uvidí. Druhý den bylo stejně všechno jinak...