kOmický blog CL.

Které dámě se stane, že jí manžel pošle domů cízího chlapa a ještě zavolá, aby mu šla otevřít? Natož když dotyčný zahajuje konverzaci slovy: "Máme prý na sebe 20 minut". 

Celá podívaná situace začala tak, že jsem vyzvedla prcka ze školky a ověšená taškami s nákupem dojela do naší malebné vesničky autobusem. Převlékla se do pracovního a jala se přebrušovat o víkendu natřené poličky (lazura potřebovala lokální korekce). Abych na práci lépe viděla, použila jsem čelovku, která se nedávno záhadně ztratila a následně sama našla.

Když jsem na základě manželova telefonátu - zvonek stále nemaje - šla otevřít "vodaři" stojícím u před naší zavřenou bránou, světelný zdroj na hlavě se mi výborně hodil. V průjezdu se zatím svítí, pouze pokud se právě otevírají či zavírají vrata. (A žárovka nad vchodem praskla předevčírem a nikdo ji nevyměnil.) 

Instalatér mě sdělením o dvaceti minutách, které na sebe máme, zaskočil jen na chviličku. Významně jsem pohlédla na své flekaté tričko a barvou potřísněné kalhoty (proud světla čelovky zalil můj pracovní oděv) a pronesla: "Však jsem se na to speciálně vyfešákovala". Našich "dvacet minut" jsme strávili půlhodinovou debatou nad krbovými kamny, abych se dozvěděla, že ideu mého muže o napojení na sedmsetpadesátilitrovou nádrž vody odborník nepovažuje za nejlepší možné řešení. Nečekaně jsem na vyžádání našla (a k prostudování předala) i návod ke kamnům a probrali jsme stručně napojování dalších součástí topného systému. 

Mírně mě zmátlo, když se v obýváku objevila jedna z našich venkovních koček; domnívala jsem se naivně, že už přijel manžel s většími dětmi a čtyřnožec pronikl domů s příchozími. Nikoliv. Zřejmě se šelma naučila otvírat dveře. Podruhé se objevila, když vešel starší syn; ten ovšem přijel sám busem. Dcera s otcem se přiřítili po 43 minutách (bez kočky).

Předala jsem přítomného odborníka manželovi. A vrátila se ke smirkování doporučujíc dětem, ať si k večeři něčím potřou chleba a pomohou s tím i malému bratříčkovi.

Proběhlo druhé kolo vysvětlování odborných problémů neodbornému publiku a dohoda na měnší nádrži. Následovalo i plánování dalších prací a postupů, při kterém drahý choť kategoricky odmítl myšlenku, že bychom do těchto Vánoc mohli vylít betonem podlahu ve druhé koupelně (jako součást přípravy pro instalaci topného tělesa tamtéž). Nakonec pánové dospěli ke kompromisnímu inovativnímu řešení umožňujícímu protažení měděných trubek a montáž "žebříku" na zeď i při chybějící podlaze a neobloženým stěnách. 

Společně stihli v závěru propláchnout domácí topný systém nějakou chemií, přičemž činnost byla hojně prokládána historkami ze života vytíženého mistra instalatéra. (Zatím jsem dokončila opravný nátěr nábytku a vylíčila na bílo stěny spižírny). Dozvěděla jsem se o nepovedené účasti na třídních schůzkách; o paní, která v době objednané služby pobývala v Praze; o dřevu připraveném na topení v kamnech a silném odporu přítelkyně jejich majitele k této metodě vytápění (protože dělá bordel) a řadu dalších příhod.

Ačkoli pan instalatér věnoval nepoměrně více času mému muži než mně, bylo mi skoro líto, když kolem deváté odcházel. Jakkoli bylo setkání ryze pracovní, tento člověk sršící optimismem přenesl část své pozitivní energie i na mě. Více takových návštěv! Mohu zase chvíli věřit, že se do Vánoc mírně zvedne úroveň našeho bydlení a do jara stihneme i tu zakletou koupelnu. Navzdory vrozenému pragmatismu hlásajícímu, že tento nadměrná očekávání nejsou na místě.