kOmický blog CDLXXI.

Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.

Zjištění, že nemám v úkolech žádnou akutní činnost, bylo poměrně osvobozující - a únorové venkovní teploty právě nepřály mytí oken.

Nenápadně jsem proto v teplu domova dotahovala detaily velké ložnicové rošády, kdy konečně řada dokumentů, artefaktů a cenností opustila provozorium v bednách od banánů a získala důstojené úložiště, zatímco oděvní součásti byly po letech koncentrovány v šatně. Bohužel drahý choť se vrhnul na obdobnou činnost a navzdory podlahové ploše ložnice jsme si mírně zavazeli.

Nešťastně jsem přehlédla místnost pokytou nejrůznějšími listinami, až pohled utkvěl na dveřích šatny. Před lety jsme jimi slavnostně uzavřeli nově vytvořený dveřní otvor, nicméně nátěr byl odložen na neučito s ohledem na nedořešený design místnosti. Tato překážka nyní pominula.

Využila jsem čtyři vyprázdněné krabice od banánů, jejichž obsah choť právě třídil, a vedle kuchyňského stolu vytvořila improvizované pracoviště. Po uložení dveří na kartonovou konstrukci se její výšku sice jevila poněkud nedostatečná, použití vyšší konstrukce však hrozilo nestabilitou.

Barva, štětec i váleček byly stále uložené v pohotovosti u nářadí v budoucí sauně. Odstranila jsem ze dveří část kování; zbytek odolával snahám mým a později i manželovým. Zdolala jsem jsem jej papírovou páskou. A v hlubokém předklonu (a alternativním kleku) nanesla první vrstvu.

Zasychání jednotlivých vrstev vyplňovaly domácí práce. Rodinný oběd přítomnost zpola natřených dveří neohrozila a potomstvo projevovalo pramalý zájem o cokoli mimo obsah talířů.

K večeru jsme srovnánm zjistili, že se - navzdory shodnému počtu nátěrů - výsledný odstín skříní a dveří neshoduje. Stav nebyl nijak překvapivý vzhledem k odlišnému jehličnanu, který pro ně přestal býti stromem. 

Odevzdaně jsem opět rozložila igelit, uložila dveře na svoji inovativní konstrukci a přidala (již převážně vkleče) další dvě vrstvy, čímž se barva srovnala. Navrátila jsem kování na původní místa, odlepila papírovou pásku a požádala milého muže, zda by veledílo zavěsil do pantů. Nerada přiznávám, že se mi původní - zcela přírodní - dveře líbily více.

Nicméně když z podlahy postupně zmizely rozložené dokumenty, začala naše ložnice po letech vypadat skoro jako normálně zařízený pokoj - pominu-li žárovku volně visící od stropu a několik drátů po obvodu místnosti čekajících na výběr vhodných svítidel, a též původní postel rušící barevný koncept místnosti.

Negativním dopadem poklidného víkendu byla dvoudenní migréna, která mi zpestřila počátek pracovního týdne. Příště - bude-li příležitost - využiji pro natěračské práce raději vyšší konstrukci. Budu na to pamatovat, až dojde na nutnou renovaci venkovního laku dveří a oken, která nás letos po oteplení pravděpodobně nemine. 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jana Kozubíková | pondělí 12.2.2024 12:00 | karma článku: 12,39 | přečteno: 390x
  • Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog CDXCII.

15.5.2024 v 6:00 | Karma: 6,15

Jana Kozubíková

kOmický blog CDXCI.

9.5.2024 v 0:00 | Karma: 12,90

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIX.

7.5.2024 v 20:00 | Karma: 13,53

Jana Kozubíková

kOmický blog CDXC.

6.5.2024 v 6:00 | Karma: 12,42

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVIII.

25.4.2024 v 5:00 | Karma: 15,11