kOmický blog CDLXVI.

Jakkoli jsem na konci roku nikterak nebilancovala, na počátku nového jsem zaregistrovala zajímavý vývoj rodinné pospolitosti.  

Před odjezdem na zimní dovolenou nejmladší dítě prohlásilo, že se těší. Překvapivě upřesnilo, že je rádo, když jedeme všichni spolu. Byť starší sourozenci příležitostně vykazovali se svým mladším bratrem méně trpělivosti než jejich matka, bylo při pobytu v horách možné pozorovat převážně sourozeneckou shodu. Především téměř úplně umlkly potyčky mezi dospělejšími dětmi. Protest proti jejich společnému lyžování poslední den nezazněl jediný.

Pár dnů po návratu jsem opět nevěřícně sledovala, jak potomstvo svorně likviduje pozůstatky Vánoc - mimo osychající poslední kousky lineckého též stromeček se stejným neduhem. (S cukrovím a čokoládovou kolekcí jim pomáhal i drahý choť.) Ozdoby byly uloženy do krabic a jehličnan rozřezán na spalitelné kusy, aniž bylo třeba zásahu rodičů.

Při odstraňování vánočních dekorací mne obvykle přepadá nostalgie, letos poněkud potlačena rodičovskou pýchou. Ačkoli pochopitelně na drobné neshody došlo... a světelný řetěz z jabloně před domem jsem - pro nedostatek dobrovolníků - následujícího mrazivého rána odstranila raději sama.

Největším překvapením byl ohlas na bruslařskou výzvu. Nedaleké zamrzlé rybníčky poskytovaly díky mrazivému počasí nečekanou příležitost, které jsem chtěla využít pro rozvoj čerstvě nabytých dovedností nejmladšího syna. Dospělejší děti nečekaně také ohlásily účast a jaly se zkoumat příslušnou výbavu. Syn musel použít tatínkovy brusle, mne dcera odsoudila k užití historických kusů z konce minulého tisíciletí.

Čtyřnožec se přihlásil i bez výbavy a těsně před odjezdem se k nám přidal i drahý choť (vybaven místo bruslí telefonem za účelem dokumentace). Tažný pes i dokumentátor se osvědčili.

Přibalená skládací stolička našla využití, stejně jako plastový maxibox na psí granule, který se - otočen dnem vzhůru - dal využívat jako opora pro nejisté bruslaře. Případně na něm sedícího nejmladšího člena rodiny tlačili po ledě před sebou starší rodinní příslušníci (zaujatě pronásledování čtyřnožcem).

Když jsem večer s dospělým synkem odklikala objednávku nových bruslí, uvědomila jsem si nečekaně, že pomalu končíme šestý rok v novém příbytku. Za tu dobu jsme jeho interiér učinili téměr obyvatelným, především ale za stejný čas značně všesměrně povyrostli nositelé našich genů. Pokud to nadále povede k utužování pospolitosti a snižování četnosti rozepří, jsem za stárnutí ráda.