Tichý povzdech komentující únavu stárnoucí paní vyvolal doma vlnu pochopení - bezprostředně následovanou nápadem využit blížící se sobotu k úderné brigádě.
Již v zimě manžel předesílal možnost přivýdělku vymalováním chodeb v budově jeho zaměstnavatele. Pamětliva předchozí obdobné akce, kdy jsme celý víkend odstraňovali starý a instalovali nový koberec, vnímala jsem případné pokrývání stěn barvou jako realtivně snadný výdělek (jakkoli za dobu našeho soužití choť nikdy nemaloval).
Znavena, leč neschopna brzdit jeho nadšení, jsem vzhledem k pokročilému datu uznala argument, že lze očekávat brzký zlom jarní nepřízně počasí - a budoucí slunné víkendy bude třeba trávit prací na zahradě.
Organizátor se nominoval do role malířského pomocníka, zakoupil obrovský kbelík ultrabílé barvy, krycí fólie a papírovou pásku. V předvečer brigády na nejrůznějších místech domova dohledal a shromáždil veškeré vybavení, které dokonce naložil .
V sobotu jsme zanechali doma mladší polovinu rodiny čítající dceru, synka a štěně. Měla jsem výčitky zejména kvůli prckovi, kterého pobyt doma bez parťáka na hraní odsuzuje k blízkému vztahu s televizí a počítačem. Navrhovanou možnost vzít ho s sebou manžel razantě zavrhl. Požádala jsem alespoň dceru, ať na popolední procházku vezme i dvounohé dítě. A doufala, že přítomnost čtyrnožce bude pro potomky dostatečně inspirativní.
Starší syn vyrážel na ryby a my za výdělkem. Na dotaz, kdy ho u vody vyzvedneme, jsem bohužel odpověď neznala (a to ani opakovaně později v průběhu dne).
Po vstupu do objektu jsem se mírně zděsila rozlohy chodby se schodištěm, jejíž bělení ale zákonný protějšek naplánoval až na příště. Pohled do prostor, které byly aktuálně určeny k obnově mě uklidnil jen mírně. Chodby ve tvaru velkého písmene F - s přilehlou vstupní halou - obsahovaly množství prosklených i plných dveří, vypínačů, zásuvek a mřížek. Nadto dva radiátory a jako bonus obdélníkovou tapetu se stylyzovanou mapou země a taktéž název společnosti vyvedený v hale v plastových černo- červených písmenech lepených přímo na zeď.
Malířský pomocník mi pomohl zahalit několikero dveří, načež se vyzbrojen špachtlí odebral zapravovat větší defekty stěn. Po chvíli usedl, ověřil, že v sobotu není možné zakoupit speciálně doporučenou penetraci do naší koupelny a jal se vybírat oběd. Objednal dvě pizzy a veliký salát. Již poněkolikáté přehlédl, že obsahuje dressing, nicméně později mě od konzumace ani potravinová intolerance neodradila.
Malování šlo rychle, dokud jsem nedospěla k nápisu na zdi. K vymalovávání písmenek jsem si uvařila kávu. Mimochodem tekutina byla lahodná, ale stav kávovaru s přeplněným zásobníkem plesnivějící sedliny žalostný. Nevzhledná byla rovněž stěna v kuchyňce se stopami po konzumaci potravy zaměstnanci, (kterou jsem později k manželová úžasu nabílila).
Drahý choť se pustil do úklidu jako první. Záhy jsem ho následovala. Zatímco manžel kroužil chodbou s mopem radostně hlásajíc, jak pěkně barvu smývá, já se pohybovala v kleče s hadrou v ruce. Když se synek od řeky telefonicky tázal, kdy nás má očekávat, odhadla jsem optimisticky úklid na dobré dvě hodiny. Pochopitelně se jednalo o odhad nesprávný. Hodinu mo trvalo pouze uvést potřísněný nápis do původního stavu. A rovněž vytírání mopem se po uschnutí dlažby ukázalo mnohem méně účinné.
Synka jsme značně znavení vyzvedávali u řeky poměrně pozdě. Když mi v následujícím týdnu manžel oznámil, že vedení je s naší prací spokojeno, cítila jsem mírnou hrdost... a také bolavé zádové svalstvo a otlačená kolena.
