kOmický blog CCXXXIX.

Uplynulé období umožnilo zapracovat na vzezření našeho domova i svém vlastním. Vyšel z toho mírně lépe interiér koupelny než exteriér paní domu.

Víkendová návštěva nejoblíbenějšího řemeslníka znemožnila domácí úklid a poskytla prostor k sadařským pracím v zahradě. Mrazivé ráno bylo využito k přípravě oběda, teplejší slunečné dopoledne k zákrokům pilkou a sadařským voskem. Ochotně (leč neúčinně) mi při tom asistoval nejmladší potomek. Dceru pobavila stárnoucí matka škrábající se bez žebříku do koruny jabloně. Mírně jsem si opálila obličej, trochu poškrábala končetiny a neopatrnou manipulací s náčiním vytvořila modřinu vedle oka. Převážná většina malvic ale byla připravena na sezónu.

Po odchodu pana zedníka, který pokryl omítkou neobložené části zdiva koupelny, mi drahý choť předestřel možnosti seberealizace, které mě zde čekají. Kokrétně překrytí montážních nerovností sádrokartonu nad sprchovým koutem, broušení stropních trámů, malování a spárování kachlí. Pokud budu mít hotovo, mohu se také pustit do pokrývání podlahy slabou vrstvou samonivelační hmoty.

V koupelně bohužel dále opadávají nedávno lepené kachle. Co původně vypadalo jako pochybení obkladače, ukázalo se chybou podkladu, manžel pokračuje v nápravě. Rovněž nahlásil, že kovovými schůdky natrhl hydroizolační nátěr na podlaze sprchového koutu. Obnova může tedy začít ještě před dokončením.

Později jsem vyplňovala spoj sádrokartonu a přemýšlela. Životní zkušenosti jsou opravdu zcela nepřenositelné; ačkoli se všichni „rekonstruktéři“ shodují, že je lepší zbourat a stavět znovu, stále jim nezkušení blázni nevěří a tvrdohlavě hledají vlastní cesty. Touto jsem se ubírala v následujících dnech.

Při broušení zaschlé "finišky" nad hlavou se mi podařilo docílit vzhledu šedivé stařenky. Abych dílo dokonala, odhodlala jsem se vyzkoušet novou pásovou brusku (dosud deponovanou na výstavce v ložnici). Broušení trámů nad hlavou při stoji na štaflích se překvapivě osvědčilo na posílení středu těla; rovněž rovnoměrně pokrylo odhalené části těla další vrstvou prachu a navzdory použití ochranných brýlí způsobilo několikahodinové slzení pilin.

V oblaku prachu po ometení podalahy jsem oťukala lepidlo ze zachráněných obkladaček, abych při cestě z jedné koupelny do druhé vyděsila procházejícího synka svým zjevem. Ani mě tentokrát od úleku u zrcadla nezachránilo milosrdné přítmí nevýkonné žárovky. Ale nutno ocenit, že vrásku jsem pod silným nánosem neviděla jedinou.

Do rodinného kruhu jsem se vrátila umyta, pouze s temným stínem u levého oka, (který zanikal ve společnosti trvalých podobných pod oběma čidly zraku), zato vyzbrojena nákupním seznamem předurčujícím návštěvu Bauhausu determinující další posun. Nepochybuji, že na ni dojde brzo.