kOmický blog CCXXIX.

Konec roku zásadně nevyužívám k přijímání nesplnitelných přesevzetí, preferuji setkávání s rodinou a přáteli. Ačkoli troše bilancování se nikdy neubráním.

Pracovní dny mezi svátky jsem strávila poměrně intenzivní prací pro zaměstnavatele, pročež jsem následné domácí aktivity omezila čistě na zajištění vyvážené stravy a čistých oděvu rodinným příslušníkům, oceňujíc krátkou přestávku v on-line výuce potomků.

I manžel přístoupil k domácím pracím ležérně. Namísto obkládání stěn v koupelně často probíral stará videa a stříhal ze záznamů dávných dovolených nostalgické filmy, nad kterými jsme se později s jejich protagonisty smáli i dojímali. Jedno odpoledne strávené ve sprchovém koutě mu ale upřít nelze.

Silvestrovské veselí jsme pojali velmi umírněně příjemným odpoledním setkáním s pár přáteli, kteří nás po osmé hodině večerní opustili, aby snad večerním pobytem mimo domov nezhoršovali epidemiologickou situaci. Odnesli si spoustu zážitků z krátkého dokumentu promítnutého na plátno, zanechali spoustu zbytků jídla.

Stále poněkud limitována následky prodělané nemoci, zvažovala jsem myšlenku jít nespolečensky spát. Do půlnoci jsem setrvala a dopustila se několika dietních prohřešků, pročež jsem navzdory nebývale střídmé konzumaci alkoholu první hodiny roku zahájila výměnou názorů s protestujícím žlučníkem (zmoudřel pod hrozbou chirurgického zákroku).

Díky bystrému postřehu, že "je mamce blbě", omezil nejmladší potomek na Nový rok požadavky na možné minimum. Dcera dopoledne vyvenčila zapůjčeného psa, nikdo se nedožadoval svátečního pětichodového menu. Přesto všechny tři děti neváhaly hrát šipky v ložnici - jejich společnou aktivitu bledá maminka cenila, pouze si překryla hlavu peřinou.

Manžel, který jakoukoli nevolnost popíral, rovněž ve společnosti mobilu velkou část dne polehával. Abych mu nekřivdila, příležitostně lůžko opustil za účelem přiložení do kamen. Později opět usedl v naší promrzlé pracovně k počítači ke vzpomínkám zaznamenaným kamerou.

Při přípravě pohoštění pro návštěvy v dalších dnech jsem česnekovou pomazánku zbaběle předkládala ochutnávat drahému choti. Během milé přítomnosti kamarádů a rodiny jsem oceňovala výhody plného stolu a prázdného žaludku; přátelé opět ocenili manželovu tvůrčí práci s filmovým záznamem.

Do nového roku vstupuji vděčná, že jsme ten uplynulý přežili bez ztrát v rodinách a kruzích přátel. Smířená, že nemohu nejen pít, ale ani jíst (aniž jsem pyšná na váhový úbytek). A rovněž naivně přesvědčená, že půjdu-li lepším příkladem s míchadlem v ruce nad pytlem lepidla a krabicí obkladaček, bude příští Vánoce v proovzu i druhá koupelna.