kOmický blog CCXXIV.

Rodiný životní rytmus se - s pravděpodobně dočasným - návratem všech tří dětí do školy vrátil k normálu; každodenně řešíme distribuci potomstva směrem do velkoměsta i zpět

přičemž situaci ještě zpestřuje tatínkův občasný home office, případně napadený sníh. Žáci střídavě vyzdvihují výhody a nevýhody prezenční výuky. Rodiče ji oceňují, neb e-mailové schránky přestaly plnit notifikace z Edookitu a večerní hodiny není třeba obětovat kontrole zadaných úkolů a potrvzování přečtení. Současně se sníženou intenzitou přihlašování do systému bohužel poklesla naše informovanost o dosažených měřitelných školních výsledcích potomků.

Přehled si zachováváme pouze u prvňáka, jehož sešity i učebnicemi denně listujeme ve snaze nalézt domácí úkoly - zřídka značené červenou tečkou. Společně vystřihujeme písmenka, sčítáme 3 + 2 a čteme duchaplné věty (Máma má mimino. My se máme!). Donekonečna ořezáváme olámané pastelky a tužky a (marně) se pokoušíme psát plnicím perem. Již nyní je zjevné, že obětovat prckovi památečního bombičkového Parkera nebyl dobrý nápad.

Bojujeme i s částečně obnovenými volnočasovými aktivitami: Angličtina inzerovaná jako kroužek "na míru" malým začátečníkům (původně probíhající v odpolední družině) je skutečná perla. První hodinu strávil náš prcek nedopatřením se skupinkou dospěláků, druhou a třetí hodinu absolvoval řádně v družině; všechny následující již on-line.

Při návratu do škol zůstal zákaz družinových kroužků platný; jazyková škola nabídla pokračování v on-line vzdělávání. Dokonce vyšli rodičům vstříc s pozdějším zahájením lekcí. Zajásali jsme; bohužel předčasně, neboť začátek v 15:30 za standardních okolností nedostačuje ani na dopravu vzdělávaného synka domů.

Dost nás překvapilo, že sympatická paní učitelka žádá děti, aby četly text z učebnice. Těžko očekávat, že prvňák stěží převádějící tištěný text mateřského jazyka bude totéž bravurně zvládat v jazyce cizím. K této formě výuky se značně pochybovačně vyjádřila i školou povinná dcera, která při jedné z odpoledních hodin dostala úkol malého bratra jistit.

Starší potomci bojují též. Draze zaplacená synova příprava na přijímací zkoušky, která z velké části proběhla distančně, sotva přinese kýžený efekt. Nevím, zda vinit viry, patnáctiletého puberťáka nebo sebe. Naopak musím vyzdvihnout pravidelnou pomoc babičky, která s laxním kandidátem studia  obětavě počítá příklady. Můj přínos spočívá v kontrole vypracování zadání z jazyka českého. Vyčkáme na definitivní rozhodnutí o podobě přijímacího řízení; na nejistoty jsme již přivykli.

Dcera při návratu do lavic protestovala, že musí vstávat. Týden prezenční výuky významně vylepšila snůškou nehezkých známek a zapomenutým referátem. Rovněž vyjadřovala značnou nelibost, když jí tatínek domluvil individuální hodinu gymnastiky (ačkoli jí otec posloužil jako osobní řidič). Zvláštní, že si naopak radostně přivstala na venčení psa dočasně zapůjčeného od nemocné babičky.

Předpokládám, že jakmile se s obnovenou klasickou výukou sžijeme, bude rázně centrálně ukončena. Každopádně do vánočních prázdnin, ať už budou jakkoli dlouhé, zbývá pouhých pár dnů.