kOmický blog CCXXI.

Opět se potvrdilo, že je zbytečné čehokoli se obávat či děsit předem. V druhé polovině října bylo zcela jasné, že zásadní problém nejsou tři školáci, ale trojice dětí na distanční výuce.

K systému českého školství mám několik špatně skrývaných výhrad, nicméně znám spoustu úžaných pedagogů a pokorně přiznávám vliv konkrétních osobností na výsledný dojem. Lehce mě zaskočil názor klienta, který současné pojetí rezolutně označil za výtvor Marie Terezie zcela neodpovídající aktuálnímu letopočtu. Uhodnout obor jeho pracovního uplatnění v IT není těžké...

Distanční výuka posunula tereziánský model lehce vpřed. Obě naše starší děti si s ní poradily poměrně snadno, nad školním portálem zprostředkovávajícím úkoly a informace se vzteká pouze jejich matka. Popuzuje ji uživatelsky málo komfortní prostředí i vlažný přístup potomků k plnění povinností - puberťáci preferují způsob nasyceného vlka bez újmy na rohaté producentce mléka.

Báječný školní portál dětem i oběma rodičům zasílá příslušná oznámení - o úkolech, on-line hodinách a nesplněných zadáních. Bohužel při počtu školou povinných dětí obdržím denně 10 - 20 mailů, z nichž některé jsou informativní, u některých mám potvrzdit přečtení, u části potvrzují splnění úkolu děti a u malé podmnožiny má plnění potvrzovat i rodič. Kterému dítku je úkol určen lze vyčíst z těla e-mailu, zbytek až po přihlášení na portál. První dvě děti se mi zobrazují na společném účtu, prvňák má nějaký vlastní účet, ačkoli jeho známkové hodnocení se zobrazuje na účtu společně se známkami jeho starších sourozenců. Pokoušela jsem se dožádat sjednocení na počátku školního roku - výsledek je dílčí. Známky všech tří potomků jsou uváděny odděleně, úkoly starích dětí společně. Dohledat po týdnu, které úkoly mám potvrzovat, je poněkud oříšek. Leč nemohu vyloučit, že systém obsahuje funkce mnou dosud neobjevené. 

Pokud bych chtěla být naprosto zodpovědná matka, strávila bych dvě hodiny denně klikáním, dotazováním dětí, plněním úkolů s prvňákem a potvrzováním splněných zadání. Manžel při pohledu na mé mírné zoufalství překvapivě nabídl pomoc a jal se řešit starší děti, za což jsem mu neskonale vděčná. Dokonce vytvořil přehlednou tabulku, kam si jejich povinnosti s termíny sepisuje - a tyto občas i kontroluje. 

Distanční výuka pro první třídu byla zahájena jednodenní odmlkou. Na další dva dny přišel seznam úkolů zadaných stylem číslo stránky a cvičení. Prokousali jsme se s prckem čtením slabik a psaním číslic. Pochopitelně večer po práci, kdy už byly unavené obě zúčastněné strany. Při závěrečném kreslení obrázků na písmenko T jsem synkovi vlepila facku, což jednoznačně prokázalo, že pro pedagogickou činnost nejsem předurčena. 

Další týden distanční výuky našeho nejmladšího dítka spočíval opět v dlouhém mailu s rozpisem úkolů invenčně doplněném dvěma hodinami on-line výuky. První hodinu českého jazyka absolvoval synek za technické podpory staršího bratra. Sice nenašel všechny pomůcky, ale jinak dvacetiminutovku s paní učitelkou zvládli. Za dva dny se účastnil další výuky s poutavým povídáním o vesmíru. To byl nadšený - kosmická témata mu jsou blízká; nicméně psaní a čtení s ním byla nucena pilovat dle zaslaného seznamu sestra a matka.

Pominu-li občasné selhávání přetíženého systému, je technická stránka současné výuky kapitola sama pro sebe. Štěstí, že obě starší děti mají vlastní počítač; přesto se doma množí stížnosti na absenci webkamery a přetahování o sluchátka či mikrofon. Prcek ponejvíce využívá manželův služební notebook. Z dětských pokojů se nyní ozývají zvuky dříve neslýchané. Hodiny se školákům kříží tak často, že by střídání u jednoho pracovního místa nepřicházelo v úvahu. Občas se mimochodem časově shodují i dvě hodiny jednomu dítěti, tento problém je ale obvykle včas všetečnými žáky odhalen.

Mám i velmi pozitivní zprávy - synovec má výuku od prvního dne organizovanou dle upraveného rozvrhu v rozsahu 4 vyučovacích hodin denně, s důrazem na zásadní předměty a cizí jazyk. Před jejím zahájením proběhla organizovaná generálka s technickou podporou potřebných. Stejně tak naše skvělá logopedka akčně nabídla možnost lekcí přes Skype a synek si je báječně užívá (až na stoje o hlavě v jejich průběhu). Prostá existence těchto přístupů mi dává jistou naději.

Po týdenní prázdninové přestávce nabralo prvňákovo dálkové vzdělávání na intenzitě. Nedělní mailík s týdenním rozpisem dorazil, obsahoval navíc informace o každodením on-line vyučování - zatím v rozsahu dvakrát dvacet minut. Posun vítám, přestože velká část nekonečného předčítání podnětných vět typu EMA MÁ MÍSU a psaní neumělých písmenek zůstává na nás. Jsem vděčná za synkovo matematické myšlení, nad čísly nepotřebuje zásadní pomoc. Mám jen nepříjemné tušení, že šanci pilovat doma školní systém třetího tisíciletí budeme mít všichni minimálně do Vánoc.