kOmický blog CCVII.

Týden před dovolenu bývá obvykle hektický. Běžné provozní vytížení je znásobeno mocnými přípravami a snahou stihnout dvojnásobek věcí v polovičním čase.

Všeobecné chystání jsem si vylepšila druhou návštěvou logopedie s prckem (tvrdošíjně ignorujícím existenci písmen R a Ř). Díky báječné paní logopedce nejsou naše návštěvy nijak stresující, krizový byl pouze transport. Na neustálé změny mého milujícího chotě v plánované přepravě rodinných příslušníků - kdy pět minut před odjezdem přehodnotí využití vozidel či alespoň vymění jejich pasažéry - si nikdy nezvyknu; už mě alespoň tolik nepřekvapují. Nezbytné návštěvy u lékařů s dětmi zatím ponechává zcela v mé kompetenci.

V kombinaci se skutečností, že jsem manželem nabídnutou odpolední zahradnickou brigádu přehrála na nejstaršího potomka (toužícího po zdrojích na pořizování rybářských a akvaristických potřeb), jsem byla jeden den odkázána na vlastní dopravu a úsudek. Manžel se služebním autem naloženým sekačkou na trávu, hráběmi, zahradnickými nůžkami a nejrůznějším dalším náčiním opouštěl domov v doprovodu synka-brigádníka.

K mé přepravě posloužila zaprášená Světluška, jejíž dny v našich službách budou snad již brzo sečteny. Nedopatřením jsem při parkování u firmy nechala zapnutá obrysová světla, což pochopitelně vedlo během dne k naprostému vyčerpání baterie. Když jsem o čtvrt hodiny později, než bylo v plánu, odjížděla pro "pacienta" a otočila klíčkem v zapalování, nestalo se zhola nic. Příčinu jsem odhalila záhy. Kolegové mě naštěstí operativně zachránili - nemaje startovací sadu kabeláže, navrhl ředitel pobočky vozidlo roztlačit. Strašlivě jsem se styděla, když mě pánové v bílých košilích postrkovali po parkovišti před budovou. Světluška ale milosrdně naskočila. 

Vyzvednout prcka jsem ve stresu a časové tísni vyrazila tak rychle, že jsem kolegům musela vyjádřit díky telefonicky. Při nakládání dítěte jsem pro jistotu nechala motor běžet a cestou pravděpodobně porušila některá rychlostní omezení; v čekárně ordinace jsme tak stanuli tři minuty před dohodnutým časem. Lekce proběhla za vlažné synkovi spolupráce, přesto jsme spolu - raději pěšky - z logopedie vyrazili pro odměnu v podobě zmrzliny. U vozu mi synek s mírným (a ryze chlapským) despektem sdělil, že nastoupí, až jestli nastartuji. K mé úlevě Světluka naskočila na první pokus.

Jakkoli jsem se doma přiznala k světelnému pochybení a požádala o dobití baterie, manžel jej vyhodnotil jako nepotřebné. Teplé počasí dosud startování napomáhá, přesto mám v plánu zjistit, kde se příslušná sada doma nalézá a naučit se toto záložní řešení používat.

Náročný týden příprav jsem zakončila páteční sérií masáží, přesto večer vypadal po třídenní brigádě nejstarší synek mnohem zmoženější než jeho stará matka po pracovním týdnu. Shodli jsme se, že definitivně dobalíme během sobotního dopoledne a doufám odjedeme...