kOmický blog CCLXXXXVII.

Začátky pracovního týdne jsou obecně málo populární u pracujících i školou povinných. Některé specifické pondělky jejich reputaci ještě více snižuji.

Od půl čtvrté jsem sledovala hodinky a utěšovala se myšlenkou, že mohu lenošit v teple postele, zatímco kolem panuje tma a chlad. Pohodlí lůžka kalí jen v centrální části mírně proleželá matrace - nepřehlédnutelný důkaz, že mi roste zadek.

V pět štěkal pes na kočky, až jsem se obávala, že na ně sjede sníh ze střechy, který se na ní roluje do futuristických útvarů. Když se velká ručička přiblížila k šestce podobně jako malá, neochotně jsem vstala a tápala neosvětleným domem hledajíc oblečení.

Venku mi omrzaly uši a ztuhlou končetinou se mi podařilo odemčít vchodové dveře až na třetí pokus, neb jsem hloupě usoudila, že na venčíčí procházku není třeba čepice a rukavic. Nebezpečí namrzlých ledových ploch jsme - pes i já - zaznamenali záhyn, naštěstí bez nechtěného kontaktu se zemí.

Během ranního chystání manžel vyhodnotil, že vzhledem k aktuální sněhové situaci pojedeme všichni spolu, což znamenalo oškrábat pouze jedno přední sklo. Boční posuvné zamrzlé dveře nešly otveřít, pročež děti nastupovaly předem kolem sedadla spolujezdce (a nanesly dovnitř množství sněhu použitelné ke stavbě menšího sněhuláka). Část cesty nám vozidlo tvrdošíjně opakovalo, že jsou přimrzlé dveře otervřené.

Po výjezdu z obce jsem bezhlesně zalitovala, že jsem se nechala ke spolujízdě přemluvit - rychlost pohybu po vozovce byla mírně nepřiměřená. Hlasité komentáře pronášely děti. V návalu stresu jsem si vybavila, že jsem s sebou zapomněla vzít nepovedený dar určený k vrácení na prodejně.

U spuštěných závor řidič konečně řádně zavřel zadní dveře, abychom následujících 10 minut čekali na průjezd vlaku. Nedaleko přejezdu - v místě travale zúžené silnice - neodhal protijedoucí náklaďáček správně vzdálenost a urazil nám zrcátko. Navzdory hlasité ráně netečně pokračoval v jízdě, zatímco my na nejbližší křižovatce točili a v místě střetu sbírali mezi projíždějícími vozidly ze silnice upadený plastový kryt. (Pochopitelně naprasklý, stejně jako samotné zrcátko, které nešťastně viselo dolů na drátech.)

Manžela situace mírně rozrušila, neb v téže obci (k údivu přihlížejícíchkolemjdoucích i pozorných pasažérů) dvakrát porušil dopravní předpisy - pominu-li možnost, že povýšil naši přepravu na městskou hromadnou; (což samozřejmě při počtu rodinných příslušníků nelze vyloučit).

Houpající se zpětné zrcátko vrátil provizorně drahý choť na původní místo až na moji žádost, pochopitelně za jízdy skrze stažené okénko. Nicméně alespoň mohl lépe sledovat situaci za vozidlem. Navzdory námraze i chodcům nečekaně se vrhajícím na přechody jsme ke škole dojeli se zjevným zpožděním, leč bez dalších komplikací. Nový pracovní týden definitivně začal...