kOmický blog CCLXXXXVI.

Adventní víkend je třeba využít do poslední chvíle, především pokud na nás Martin (s mírným zpožděním) sype sněhovou nadílku.

Bílá rána byla pro venčení nadšeného čtyřnožce ideální, jakkoli sníh viděl poprvé. Víkendové procházky v tichu lesa či po zasněženém poli nám přinesly plno radosti a šest až deset mokrých končetin (a až tři páry ponožek na ždímání). Navíc byly objeveny dvě běžkařské stopy, které lákaly vyzkoušet.

Sníh vyzýval děti k pobytu venku - prcek mě přemluvil ke stavbě sněhuláka v zahradě. Dílo se z čerstvého prašanu příliš nedařilo, ale po odvolání psa a usilovném uplácávání menší sněhuláček vzniknul. Příští den ho dcera doplnila o většího druha a s mladším bratrem společnými silami "umydlili" sníh na svažité části zahrady na bobech a lopatách. Venkovní radovánky produkovaly značné množství mokrých svršků - zejména malých velikostí.

Matka - okouzlena bílou krásou - venku vynosila většinu obsahu dvou sudů na dešťovou vodu, které nedopatřením zůstaly naplněné. Největší nádrž se jala vyčerpávat pomocí hadice a fyzikálních zákonů vyplývajících z rozdílu hladin. Rovněž odstranila mírně zasněžená zahradní křesílka s polstrováním, odnesla zbytky na kompost a posbírala posledních pár spadených ořechů. V rámci hledání sáněk ve sklepě přemístila obsah čtyř pytlů brambor do přepravek a vybrala z uskladněných jablek kusy určené k výrobě štrůdlu.

Otec - stižen postcovidovou slabostí - spal. Posilňující zeleninová polévka ho vzpružila natolik, abychom mohli vyrazit na každoroční odpolední výlet do adventního města - letos nově na zavřené vánoční trhy. Bylo to smutné; světlým bodem byl slíbený trdelník pro potomka, (na který jsme půl hodiny čekali a mrzli) a svařené víno, které roztálo maminku.

Adventní atmosféra byla doma vytvořena světelným řetězem v chodbě a první vánoční dekorací na stole. Adventní věnec provizorně nahradily 4 lahve ozdobené čtveřicí svící, při jejichž zhlédnutí nejstarší potomek kategoricky prohlásil, že on letos klasický věnec vyrábět nebude. Škoda.

Sváteční dopoledne mi umožnilo vyspárovat jednu obloženou stěnu v koupelně. V mezidobí jsem vařila, pomáhala drahému choti přemisťovat vanu a kreslila na stěnu rysky. Původně jsem zamýšlela dozdít zídku kolem nádrže do úrovně obložení, bohužel nezbytnou pilu manžel zabavil a vypodložil s ní svoji invenční dočasnou konstrukci k udržení roviny (sestávající z několika cihel, vodováhy a dvou pilek).

Překvapivě volné odpoledne jsem strávila ve vymrzlé šatně u počítače tříděním fotek z mobilu, abychom na poslední chvíli stihli vytvořit tradiční nástěnný kalendář z fotografií našich milých potomků. (Tradice je třeba uchovávat.) Muž a syn - oba svorně v krátkých kalhotách a sanálech - zatím dokončili mnou započaté dílo v zahradě, aby si také užili sníh.