kOmický blog CCLXXXXII.

Kreativní činnosti dříve k mému životu vždy neoddělitelně patřily. Ruční práce jsem v posledních letech nahradila většími projekty, nicméně příležitostem k tvorbě se nebráním.

Myšlenka vytvořit vlastní kreaci na tričko vznikla dávno, přibližně v době, kdy jsem z e-shopu obdržela chlapecké batikované tričko v neuvěřitelné růžovo-modré kombinaci, (které můj puberťák odmítl nosit). I dospívající dcera oděvním kusem pohrdla, pročež jsem se jej nějaký čas pokoušela unosit sama. Když však barevné tričko pochválila drobná dcera kamarádů, ráda jsem ho přenechala přiměřenější konfekční velikosti.

Získala jsem tím další fanynky této dříve populární barvící techniky, se kterými jsme záměr vlastních výtovrů - s minimálně ročním odstupem - uvedly do života.

Kamarádka se naštěstí ujala produkce, zapůjčila literaturu, zakoupila barvy, sodu, ocet i trička. V knihovně vzbudila pohoršení, neb se hlasitě domnívala, že barvení stále probíhá za vysokých teplot a použítí obřího hrnce. Současné metody jsou chladné, nicméně poskytují mnohem barvitější možnosti.

Za naši stranu jsme poskytli především naši kuchyni, dva hrnce a prostor rozlehlého dvorku, nabídli možnost opéci v zahradě špekáčky a přizvali posily. Nedostatek uzavíratelných igelitových sáčků jsme kreativně vynahradili sáčky určenými na psí exkrementy.

V určený den jsme vyslechli základní instruktáž, prohlédli si obrázky v tenké brožuře a pustili se do tvorby. Dlažba na dvoře byla prozíravě přikryta igelitem, který se bohužel ukázal býti nedostatečně odolný. Neprospěl mu ani intenzivně vanoucí vítr, ani příležitostné přechody našeho rozjíveného psa.

Přítomné děti se k tvorbě stavěly individuálně. Některé tkaninu intenzivně prolévaly barvou, jiné pouze vydávaly instrukce matkám. Pozitivně mě překvapila vlastní dcera, která se tvorby ochotně účastnila. Když byly výtvory odloženy do tepla, aby mohly "studené" barvy řádně prolnout tkaninu, pokrývaly různé odstíny barvy igelitový podklad i kachle pod ním a rovněž několikery horní končetiny.

Jediná matka včas použila ochranné rukavice, její ruce si tělovou barvu zachovaly. Ostatní nudnou přirozenou barvu vyměnily za fialovou a zelenou. Barva držela intenzivně (neb jsem ji později při máchání ustálila octem) a image Shrekovy Fiony mi vydrželo přibližně týden.

Družný večer jsme zakončili rozebráním sáčků z lázně, abychom si během pozdního večera a následujícího dne zasílali fotodokumentaci výsledků naší snahy. Nejpřekvapivější byl obraz psí hlavy vyvedený ve fialových odstínech.

Náš nejmladší potomek mě velmi uháněl k přežehlení trička, které pak tři dny (navzdory stopám konzumovaných potravin) nesundal. Manžel překvapil, neb ve variaci na vodní vír vyrazil do zaměstnání. Z rodiny nejhezčí - černě mramorovaný - svršek má naše velká holčička, které jsem obětovala velikost M, abych se sama marně pokoušela vejít do zelené spirály na velmi dámsky střiženém "esku".

Nicméně barvy zbyly a tvořivá vlna ještě neopadla. Věřím, že získané zkušenosti příště zúročíme; vytvoříme něco krásného a kachle i končetiny si zachováme v původním stavu.