kOmický blog CCLXXXVIII.

Odpočinek mi evidentně nesvědčí. Nedostatečně vytížené tělo nepochopitelně protestuje, svalstvo tuhne a celek (včetně hlavy) vypovídá službu.

Zbavit pouhých sedm jabloní dosud neopadaných plodů mě unavit nemohlo, stejně jako relaxační desetikilometrová turistika. Přesto jsem po víkendu uléhala s obstojnou migrénou a do nového týdne vstupovala s zbavena schopnosti otáčet hlavou.

Při přesunu vozidlem ztuhlá šíje eliminovala přejezdy mezi pruhy, do zrcátek jsem pouze pošilhávala. Pod vlivem analgetik jsem pak konečně prozřela a vyhledala telefonní číslo na osvědčeného pana maséra. Úlevu přineslo už samotné zjištění, že si na mě udělá čas, jakkoli jsem musela zrušit dříve plánovaný sraz.

Můj zachránce přibližně před rokem změnil působiště, což mě usvědčilo z dlouhodobě nedostatečné péče o vlastní pohybový aparát - potupně jsem musela zjišťovat, kam se mám za účelem nápravy dostavit. Šla bych i do pekla.

Uvedena do nového provozu, sdělila jsem amatérskou diagnózu a shodila oděv. Následovala série postupů z Dornovy metody, při nichž se dvoumetrový muž pokoušel uvést klouby a obratle do původního stavu. Díky okolnímu ztvrdlému svalstvu bylo toto počínání obtížné.

Následnou masáž pan masér prokládal vtipnými dotazy na mé dojmy. V závislosti na intenzitě jeho péče jsem odpovídat ani nemohla, příležitostně jsem jeho výkon komentovala ironicky slovy jako "výborný", "výživný" a případně objektivně "hrozný". Nebýt polstrování, byla bych pravděpodobně prolisována skrz kostru lehátka.

Po hodině péče, vylepšena dvěma temně rudými pruhy po obou stranách páteře a lehčí o pár set korun, jsem si poslušně do diáře zaznamenala příští termín. V návalu euforie jsem objednala masáž i manželovi.

Doma u zrcadla jsem zhlédla zebří image, které ze zad dosud nevyprchalo. A ráno identifikovala dvě modřiny vytvořené při srovnávání dolních končetin. Výsledek ale hodnotím pozitivně: vrátila se mi schopnost bezpečně přejíždět mezi pruhy vozovky. Mírně masochisticky se těším na příště.