kOmický blog CCLXXXIV.

Pravidelné rodinné cyklovíkendy absoluvujeme každoročně. Vnímám však určitý posun v hodnotách, které jsou na nich cenné.

Z tradiční hromadné akce s početní převahou dětí zůstalo smutné torzo. Nejpočetnější rodina účast nečekaně zrušila; jedno z dětí mělo ve škole pozitivní výsledek testu, což nezpůsobilo nadšení pyšných rodičů, ale naopak jejich nechtěné uvržení do karantény. Jiní přátelé podlehli přípravám na první "bílou" prodlouženou své dcery .

My přispěli dvěma synky dvoutřetinově k dětské účasti, byť starší z nich svolil k účasti z čistě rybářských pohnutek a stárnoucí rodiče i mladší účastníky okázale ignoroval.

Večerní rozhovor kandidátů na blížící se padesátku se nepřekvapivě soustředil na témata opětovně bezdětně tráveného času; (nastíněné možnostise nás v nejbližších letech nedotknou). Dalším tématem byl zdravotní stav, což evokovalo setkání seniorů výrazně věkově pokročilejších. Osobním příspěvkem k tématu jsem nepřispěla.

Sobotní kilometry v pedálech s námi sdílely dvě čtyřčlenné rodiny přátel, kteří z moravské metropole do vinařské oblasti přijeli "na otočku". I nejmladší děti srdnatě ušlapaly 40 km, jakkoli nás dopoledne úspěšně pronásledoval radary neavízovaný déšť.

Únik do Jéňova dvora v Novém Přerově nás nepřízní počasí zachránil, stejně jako před hladem a vyčerpáním. Obsluha byla příjemná a nabídka báječná. K čaji servírovali med, zmrzlina byla z kozí smetany, bylo možné zde ochutnat smažený kozí sýr a spoustu dalších dobrot. Po dlouhé době jsem zaznamenala cosi jako radost z jídla a pro uchování milé vzpomínky vyzrálý sýr zakoupila s sebou.

V posledních kilometrech manžel znaveného synka občas lehce rukou na zádech postrkoval kupředu - hmatem známým všem rodičům. Jedno pošťouchnutí skončilo hromadným pádem. Od přeletu řidítek a možného dopadu na své drahé jsem byla uchráněna nášlapy. Než jsme vylepšení modřinami a odřeninami vstali, skončil další účastník výpravy v oranici. Krom ztáty důstojnosti jsme naštěstí žádné další významné neutrpěli.

Při plánovaném návratu vlakem nás nejprve průvodčí nechtěla vpoustit, ačkoli se část přítomných vracela po vlastní ose. Smutné oči přítomných dětí kyprou paní v modrém nakonec obměkčiliy. Výraz jí ale opět zmrzl, když platební terminál zemřel při prodeji jízdenek vyčerpáním již při první platbě.

Po sobotních zážitcích část účastníků odmítla následující den provozovat cyklistiku. Nedělní program jsme naplánovali nad propagačními materiály oblasti. "Výlet Údolím lásky" zněl dle letáku lákavě, v praxi však vykazoval drobné nedostatky, neb zvolená přístupová cesta existovala toliko v mapě. (Evidentně byl vyšší příspěvek na propagaci než realizaci). Nevydařený úvod napravily některým dojmy z bujné vegetace a jiným vidina společného svátečního obědu.

V restauraci se rezervace ukázala býti zcela nedostatečnou, nicméně po krátké výměně názorů vyhrála možnost vyčkat, než platící skupina dřevorubeckého vzezření opustí stůl. Ustáli jsme manželův pokus prchnout a současně nás ukonejšit vágním slibem, že se na jídlo stavíme jinde - všichni tušili, že bychom opět doma vařili těstoviny.

Odpoledne jsem vděčná, sytá a znavená prala cyklodresy, zatímco otec rodiny vyrazil po krátkém zdřímnutí na hokej. Předběžně máme vybranou cílovou lokaliltu obodobné akce pro příští rok, kde blízkost vodního toku opět dává naději, že nás doprovodí alespoň starší děti s rybářskou výbavou.

Ještě zdaleka nekončíme. 

Autor: Jana Kozubíková | čtvrtek 30.9.2021 18:00 | karma článku: 13,82 | přečteno: 296x
  • Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog DIII.

25.6.2024 v 20:00 | Karma: 13,46

Jana Kozubíková

kOmický blog DII.

21.6.2024 v 5:00 | Karma: 11,45

Jana Kozubíková

kOmický blog DI.

19.6.2024 v 22:00 | Karma: 12,41

Jana Kozubíková

kOmický blog D.

12.6.2024 v 21:00 | Karma: 14,42

Jana Kozubíková

kOmický blog CDXCVIII.

5.6.2024 v 6:00 | Karma: 11,48