kOmický blog CCLXXVIII.

Víkend strávený dříve avízovanou malířskou brigádou na schodišti třípodlažní budovy se projevil jako ideální příležitost k utužování rodinné pospolitosti.

Uvítalo nás azuro, jež jsem vzhledem k plánované náplni víkendu nedokázala náležitě ocenit. Ranní vycházku se psem následovala druhá mezi regály Bauhausu, pročež jsem přehodnotila původní záměr jet rovnou v pracovních kalhotách a flekatém tričku; (jejich výměna za staré šaty se mi však vymstila).

Jakkoli jsem si připravila pevné pracovní boty, neplánovaně strážily vstup do domu celý den - ranní roztržitost zapříčinila zkázu zánovních plochých sandálků. Pro malířku pokojů (resp. chodeb) se každopádně nejednalo o vhodnou pracovní obuv, ale zvládly jsme spolu i balancování na vysokém žebříku s teleskopickou tyčí.

Za účelem získání peněžních prostředků se s rodiči první den vypravila i dcera. Nemaje žádné pracovní oblečení, strávila den oděna v matkou zapůjčených oversized svršcích, ve kterých odmítla jakýkoli kontakt s veřejností. K malířským a úklidovým pracím byly však dostačující. A dcera se projevila jako účinná pomoc.

Zatímco otec rodiny zatíral finiškou občasné defekty omítky, pokryly jsme s dcerou barvou značnou část stěn při hroním konci schodiště. Později se k nám muž na chvíli přidal, aby vzápětí odjel zakupit oběd. Kebab se zeleninovou rýží byl výborný a zůstal i k večeři.

Malířský plán dne byl - s vypětím sil - splněn. Brzo odpoledne nás již otec rodiny vyháněl, neb se rozhodl využít nedávné pozvání na firemní akci kamaráda. Na odstranění skvrn po primalexu a uvedení do celkově civilizovaného stavu jsem doma měla závratých 30 minut.

Nemohu nezmínit, že akce byla vydařená, ač jsem se bavila adekvátně konzumaci řidičky a matky-opatrovatelky (a v závěru večera měla problém odtrhnout manžela a synka od hazardu v improvizovaném casinu). Ráno byl muž po kombinaci piva, rumu a piňa colady poněkud znavený.

Neděle probíhala obdobně brigádnicky, pouze navíc s účastí obou synků. Starší z nich se moudře věnoval zahradničení okolo budovy, mladší neobratně a ne příliš ochotně pomáhal odstraňovat bílou barvu z nežádoucích míst. Na pořadu dne byla vodou omyvatelná barva, která se již při průběžném úklidu ukázala být skutečně velmi odolná, jakkoli výrobce udával nutnou dobu zrání. (Později barva předvedla své kvality při marných pokusech o odstranění z vlasů).

Manžel opět zajistil kebab, přebrousil či zatřel některé korekce omítek, pomáhal zahradničit, částečně omýval potřísněné osvětlení... Ale většina malířské a nevděčné úklidové práce zůstala na dámské menší polovině rodiny. Domů jsem odjížděli vyčerpaní; některé s bílými vlasy a "hvězdou" na čele, omylem opřeným o stěnu při pokusu nanést barvu zahnutým štětcem za topení. Ovšem s pocitem z dobře vykonaného díla.

Před odpolední domácí gardenpárty - kterou manžel jen tak mimochodem zorganizoval - jsem se již nátěr z těla ani nepokoušela odstranit.