kOmický blog CCLXI.

Patnáctiletý puberťák o mamince eufemisticky prohlašuje, že je "rozbitá". Označuje tak nejen můj lehce vyšinutý přístup k práci.  

Při pozorování jeho přístupu někdy cítím mírné obavy, zda se k podobnému poškození postupem času nepropracuje též; jakkoli si zatím satečně drží life-balance.

O víkendu jsem (po uběhnutí závodní desítky kilometrů a návštěvě veteriny) uchopila kosu a jala se likvidovat přerůstající pažit v zahradě. Nevývalá výše porostu je ovlivněna počasím; střídavě předpověď hlásí sucho či déšť, přičemž obojí v očích mužské části rodiny vylučuje sečení. Za necelou hodinu jsem v potu tváře zvládla horní polovinu pozemku. Střídavě jsem kosila, brousila, hledala prckovi srp, vydávala instrukce k jeho použití - a děsila se, že si ublíží. Ulevilo se mi, když zahradu opustil.

Po obědě jsem (neschopna kosu uchopit) plela záhonky a hloubala nad dobrovolnickým sečením valašských orchidejových luk. Synkové společně mulčovali skalku a drahý choť lepil poslední kachličky v koupelně. (V neděli jsem je zaspárovala a po nekonečně dlouhém úsilí mohu říci, že obklady jsou hotové).

Dcera měla v sobotu několikačlennou dámskou návštěvu, pročež se domácích prací neúčastnila. Otec přesto vyrobil dětem seznam úkolů, které mají v nejbližší době splnit. Sestává z mytí oken, plení a mulčování podélného záhonu v zahradě, ničení plevele mezi kachlemi terasy a zašití sítě trampolíny. Vyvolal tím vlažný odpor odkazující na školní povinnosti před závěrem klasifikace.

Po nedělním obědě u babičky došlo na poslední položku tatínkova seznamu. Dcera vyzbrojena jehlou a nití zmizela v zahradě, aniž si vyžádala instruktáž. Její výkon později bratr vyhodnotil jako nedostatečný; připojil rovněž kritickou připomínku, že si k náparvě vybrala menší defekt sítě, který údajně způsobil on. Pro jistotu druhou větší díru zašil a první opravil.

Následně se - insprován matčitným výkonem - optal, zda ho naučím sekat kosou. Pozdvihla jsem překvapeně obočí, opustila plecí stanoviště mezi skomírajícími rajčaty a jala se brousit kosu. Dvě teoretické věty jsem doplnila názornou ukázkou (a doporučením, aby se nezranil). Synek nástroj zručně uchopil a na druhý pokus zasekl do země. Po pár tazích nabyl na jistotě a cvičně si posekal celou průběžnou cestu, kterou běžně upravuje pojezdovou sekačkou.

Hlasitě se zamýšlel, k čemu je dobrá strunová sekačka, když kosa vykazuje obdobnou, spíše vyšší účinnost; navíc nevyžaduje navíjení struny ani výměnu akumulátoru, nevydává hluk. V tomto s ním velmi souzním, absolutně nejsem přesvědčená, že je třeba vše motorizovat a elektrifikovat.

Přešívání ochranné sítě trampoliny, mulčování s kontraproduktivní pomocí nejmladšího sourozence i večerní usilovné kosení, (stejně jako řada dalších drobnost), ve mně vyvolává obavu, se potomek podědil některé vlastnosti "rozbité" maminky. Zatím to ale neví.