kOmický blog CCII.

Dovolená by měla zbavit naše duše nánosu pracovního stresu. Po návratu je obvykle třeba provést očistu zúčastněných a jejich příslušenství. Naše očistné ambice mířily ještě výše.

Vrátit se z dovolené ve středu znamená zkrátit pracovní týden na dvě směny. Z tohoto pohledu byla strategie rodinného manažera volného času příjemná. Plánovala jsem (tentokrát) klidný návrat s pozvolnou likvidací následků, který mi částečně komplikovala úroda v zahradě.

Obvyklé práce mi drahý choť invenčně zpestřil. Sebe nominoval k tahání "drátů" na půdě a instalalci koncových zařízení po domě, mně přidělil k dekontaminaci vypuštěnou vířivku na dvoře. Jako pomocník se přihlásil nejmladší člen rodiny a oslizlé stěny jsme drhli společně. Fandily nám při tom jen kočky; velké děti - pro jistotu - neopouštěly bezpečí domova.

Při odstraňování nečistot jsme se osvědčili. Půl víkendu lilo a náš sehraný tandem se mohl realizovat s hadrem a kýblem - tentokrát na podlaze. Během loňského léta jsem vybavena "rejžákem" vydrhla centimetr po centimetru původní světlý vinyl v kuchyni a obýváku. Drobné prolisy připomínající vzdáleně strukturu dřeva jsou bohužel ideální pro zachycení a následnou koncentraci mopem neodstranitelné špíny.

Exponovanou část v kuchyny jsem si letos cvičně zopakovala a volně přešla na podlahu ložnice; od zprovoznění šatny se zde odhalilo rozsáhlé pole působnosti. Centrální část, kde si milý muž občas protahuje záda, nám zabrala asi tři hodiny. Prcek srdnatě pomáhal, částečně drhnutím, částečně dobrými radami a především směrováním, kde ještě podlaha nese známky intenzivního užívání. (Jakkoli jsem původně manželovi a synkovi přislíbila masáž, večer jsem do horních končetin nemohla ani uchopit jehlice, natož jimi masírovat.)

Druhá půlka víkendu byla slunečná a očistné aktivity přesměrovala na zahradu. Původně jsem chtěla jen srpem posekat přerostlý pelyněk a jiné "ušlechtilé" rostliny, na které nestačil syn se strunovou sekačkou a které nám hyzdí trávník pod ovocnými stromy. Ani po přebroušení ostří se mi nedařilo silné stonky zdolat a uchýlila jsem se k pracnějšímu - leč účinějšímu - vytrhávání. Asistoval mi opět prcek, kterého rvaní vzrostlé flóry nepochopitelně baví.

Když jeho aktivita opadla a plevel padnul, přesunula jsem se do záhonků na obdobnou jemnější práci. Nečekaně tam byla odhalena jedna rostlina okurky a jeden libeček - obojí dosud ztracené v bujné vegetaci. Odhalila jsem rovněž několik nehezkých živočichů požírajících bramborovou nať. Jejich destruktivní dílo jsme rázně ukončili opět ve dvou - prcek mi larvy a mandelinky ukazoval, já sbírala. Zlikvidovala jsem suchý hrášek a sebrala poslední jahody, (které jsem později aplikovala na upečenou buchtu).

Když se nad tím zamyslím, mottem našeho volnéo času není "klid v duši" ale spíš "úklid v buši".