kOmický blog CCCXXXXVIII.

Na oslovení "mladá paní" jsem dlouhodbě mírně alergická, jakkoli se vnitřně stále cítím jako holčička.

Datum narození ve třetí čtvrtině minulého století jasně hovoří o opaku. V souvislosti s věkem občas hloubám, zda již nejsem dost stará na to, abych věci dělala po svém. Bohužel jsem dost ovlivnitelná...

Kupříkladu když se mi naskytla příletižost využít třídenní nepřítomnosti čtyřnožce a po ránu doma lenošit, nechala jsem se vyprovokovat lehce přidrzlou dcerou k rannímu běhání. Nakonec ale bylo fajn, až na bahno v lese.

Další provokace se dopustil manžel, když mě na cestu na koupaliště vybavil dočasně zapůjčeným vozidlem. Rok výroby odpovídal přibližně době narození našeho staršího syna. Co na tom, že nešly otvírat přední dveře a zatuhlé sedadlo musel choť náslině přemluvit, neb jsem při usednutí nedosáhla nohama na pedály a dohlédla maximálně na volant.

Po bližším seznámení s manuální převodovkou jsem vyrazila na cestu. Neomylný chlapský technický talent projevil synek, který okamžitě zmapoval, že se okýnka neotvírají na dveřích, ale na středovém panelu. Při zamykání mi velmi samozřejmě rval klíče z rukou. Lze očekávat, že brzy převezme i řízení.

Ostatní funkce automobilu byly celkem přehledné a během cesty jsme se s vozítkem vcelku skamarádili, protože krásně akcelerovalo i sedělo na silnici. Ve své době to muselo být superauto.

Vliv na maminku projevil i nejmladší potomek. Donutil mě nořit se do ledové vody a na poloprázdném koupališti dělat stojky, skákat ze skokanského prkna a zkoumat dno v dětských růžových plavacích brýlých. Sám zbaběle neskočil.

Bohužel jsem při skocích nedokázala udržet postarší plavky na těle, pročež jsem se raději převlékla a odhodlala pořídit nový koupací úbor. Na ploché hrudi se látka bez podpory elastických okrajů prostě neudrží.

Podobně se synkovi velmi dařlo přesvědčovat zmrzlou matku o nutnosti konzumovat zmrzlinu, limonádu, bramboráčky a lízátko - o to jediné se nepodělil. S cenou vstupného nás výlet vyšel poměrně draho, ale pro vlastní rodinu jsem stále připravena přinášet oběti.

Obětovala jsem i týden dovolené štěstí svých chlapečků. Aby starší mohl poklidně rybařit a mladší užívat kolektivu, vyrazili jsme společně za sestrou na chatu. Pod vlivem mírně kousavých připomínek drahého chotě jsem odjižděla plně rozhodnutá, že tam budu po třech pracovně velmi intenzivních týdnech zodpovědně odpočívat.

Jak to dopadlo, tušíte správně.