kOmický blog CCCXIX.

Příležitostné plánování osobního volna se obvykle setkává s vlažným úspěchem. Zaznamenávám ale (dosud mírný) posun k lepšímu.

Již jsem pochopila, že nemá smysl na hodinový relax k masérovi přiběhnout a bezprostředně po něm prchat dále. Též jsem si empiricky dokázala, že drahým chotěm vytrvale intenzivně plánované společensko-turistické akce neabsorbují nahromaděný stres, pokud před odchodem a po návratu stíham vše, co bych běžně zdolávala celý den. Výsledkem byla vytrvale uštvaná ženská, (která navíc chodí na výlety s otiskem hydroizolace ve vlasech).

Manželovo sdělení o nutnosti zbourat o víkendu komín, aby uvolnil místo fotovoltaickým panelům, jsem se marně pokoušela ignorovat. Likvidaci nefunkčního pozůstaku původní stavby jsem (neúspěšně) navrhovala před rokem při zahájení rekonstrukce místnosti, ze které ubíral prostor. Nyní vzešel impulz z jiné strany.

Jako poslušná žena jsem v sobotu ráno v montérkách na půdě odebírala odstraněný materiál, zatímco muž statečně balancoval na střeše (a výrostci schopní činnost případně zastat spali). Kupodivu jsem úspěšně uhýbala příležitostně padajícím kusům cihel a ze střechy nespadl vratký komín ani manžel.

Osudným se mi stal průběžný průzkum pokladů půdy. Nález keramické nádoby mě nepochopitelně rozradostnil natolik, že jsem při návratu k původní aktivitě přehlédla příčný trámek. Jeho blízké setkání s mým čelem vykouzlilo obdivuhodnou bouli a překvapivou žaludeční nevolnost. (Přesto jsem u manželových nohou vytrvala až do rozebrání zdiva pod úroveň střechy.)

Původní záměr pomoci dětem s přípravou obědu jsem byla nucena přehodnotit. Po mém dlouhém neúspěšném hledání chybějícího komponentu kuchyňského robotu jej nejstarší potomek identifikoval mezi příslušenstvím již připraveným. Zaznělo stručné konstatování: "Maminko, ty jsi opravdu unavená".

Příprava bramboráků byla poté přenechána mladší generaci a unavená paní ulehla s obkladem na čele. Na dálku udílené rady o přiměřeném množství soli a koření vedly sice k jejich poněkud mdlé chuti, ale zkušenost bude pro potomstvo jistě cenná.

Pod vlivem mírného otřesu mozku a s manželovou podporou jsem zcela přehodnotila program na neděli. Již s vybarevnou modřinou překrytou khaki kšiltovkou jsem strávila většinu dne se synky a čtyřnožcem u vody předstírajíc rybaření.

Starší ze synů bývá u vody šťastný téměř vždy. Mladší se zde také dokázal smysluplně zabavit, přičemž mu tvář oslňovalo slunce (nikoli monitor). A já po dlouhé době měla pocit, že se mi podařilo před tlakem neustále se řetězích povinností na chvlíli opravdu uniknout.

Šupináče jsem neulovila, přesto den hodnotím veskrze pozitivně. První letoší rybářskou vycházku (zpestřenou kontrolou porybného) jsem doplnila procházku s Maxipsem zakončenou orosenou Plzničkou s přáteli. Upletla jsem kus svetru a tělu vytvořila trochu vitamínu D.

Účinky úderu do hlavy tak mohu - dosti překvapivě - hodnotit jako pozitivní.