"Kdy si změníš tu fotku?" zeptal se zvědavý synek nezdvořile nahlížející přes matčino rameno na monitor.
Až budu mít nějakou použitelnou, pomyslela jsem si. Bohužel šance takovou podobenku pořídit se vytrvale přirozeně snižují. Na fotografiích z rodinných dovolených převažují z pochopitelných důvodů děti či přírodní krásy. A - navzdory občasně projevené snaze - neumím fotit použitelná selfie. Poslední vrcholový pokus zachycující mrknutí a velkou plochu oblohy je toho důkazem, nepomohly mi ani lyžařské brýle.
Na fotografiích nepříjemně vynikají známky stárnutí, které se milosrdnému přítmí v koupelně daří před jejich nositelkou skrývat. Maskování před vnějším okolím částečně pomáhá aplikace nejrůznějších přípravků, nicméně nemohu se zbavit dojmu, že trávit nánášením dekorativní kosmetiky déle než pět minut denně je ztráta času (a více vrstev lepší výsledek nezaručí).
Pochopitelně vím o možnostech moderních řešení, ostatně sdílím provozovnu s kosmetičkou a v řadách přátel se vyskytuje několik dam stejné profese. Díky zpracování databáze klinik mám i slušný přehled o možnostech plastické chirurgie, kterou považuji za výnosný, ale mírně zvrhlý business. Ale... moje ošetření při občasných spočinutích na kosmetickém lehátku sestává výhradně z neinvazivních zásahů.
Nedávno jsme při konverzaci se zádovým svalstvem klientky narazily na téma vylepšování obličejů a těl. Nejprve jsme probraly váhové výkyvy, přičemž se svým rozptylem plus mínus 2 kg jsem dialog příliš příliš neobohatila. Později mi klientka podrobně vylíčila, jak často si nechává vytetovat konturku, linky a obočí a kam si pravidelně nechává píchnout výplň.
Upřímně jsem přiznala, že se podobných zákroků bojím. Nikoli kvůli případné bolesti, ale pro jejich dlouhodobost a též trvalovu nevoli zatěžovat tělo více cizími látkami, než je nezbytně nutné. Stačí si přečíst složení běžných potravin uvedené malým písmem na obalu. Dost na tom, že jsem využívala týdenní dávku antibiotik. Představa cizího obličeje hledící na mě pár let ze zrcadla není nikterak lákavá.
Novou profilovou fotku vyřeším nějakou výstižnou momentkou. Klidně takovou, co zachytí stopy starostí i smíchu na stárnoucí pleti a plochý hrudníček. A co se týká odborných dlouhodobých vylepšovacích zásahů - jakkoli respektuji právo každého nakládat se svým tělem - sama věřím, že otrávené obličeje dokážu nadále dělat i bez botoxu.
