kOmický blog CCCLVI.

Obvykle jsem - zcela neprávem - označována za nechtěný hnací motor naší rekonstrukce. Máme ale i zdatného náhradníka.

Drobnou vadou na kráse společenského vyžití, kterému jsem věnovala tři po sobě jdoucí odpoledne, je podvědomá potřeba vynahradit dobu strávenou s přáteli stachanovskými výkony doma.

Potřeba natolik intenzivní, že jsem se v pátek dobrovolně nabídla nakrájet zeleninu na salát k večeři, což je běžně úkolem našich potomků. (Dozrávající rajčata z plantáže je třeba zužitkovat.) Dcera zajásala a hladová opustila domov na přespávačku ke kamarádce, aniž vyvenčila "přítele člověka" - evidentně spoléhajíc na matčin souci.

Zatímco drahý choť srdnatě vytvářel průchod pro vedení rekuperace pod trámem na půdě, zasadila jsem na dvoře trs obří trávy. Obohatila jsem tak skomírající trávníček v místě, kde čtyrnožec velmi pravidelně vytváří výkop. Za vzdálených zvuků pily, flexy, dláta a příležitostných nadávek z podkroví jsem travinu tiše obsypala oblázky a doplnila kameny; čtvrtý jsem neunesla. Pes mi fandil, zřejmě v očekávání večerní procházky.

Když jsem si dílo zálibně prohlížela, sestoupil milý manžel zpátky na zem. Pragmaticky pronesl, že mi tam chybí geotextilie, načež se odebral na lože. Vypadal vyčerpaně. Pokud nějakou objevím, mohu ji s trochou sebezapření aplikovat dodatečně.

Aby si unavený manažer rekonstrukčních prací mohl odškrtnout další položku seznamu, našla jsem barvu na kov i lazuru na dřevo a jala se provést dokončovací práce na brance v zdadním plotu zahrady. Čtyřnožec, jehož venčení bylo původním impulzem k jejímu zprovoznění, mě se zájmem sledoval.

Bylo odporné dusno, pročež jsem nepoužila obvyklý pracovní oděv, ale krátké domácí šaty. Barvy tak zanechaly stopy nejen na mých rukou, (kde jediným čistým místem zůstal proužek kůže, na němž jsem se pořezala vzpurnou travinou a přelepila náplastí).

V houstnoucím šeru nebylo již snadné rozeznat, zda lazura z dřevěných půlkulatin stéká na zelenou kovovou konstrukci. Připomínat, že jsem její natření před montáží navrhovala, bylo ale zcela neužitečné - poslouchal by jen pes, který naštěstí přes usilovnou snahu barevným změnám nepodlehl.

Aby nátěry stihly zaschnout, sebrala jsem další várku dozrávajících rajských plodů a u venkovního umyvadla odstranila největší skrvnu z levé dolní končetiny. Vybavena klíči a vodítkem jsem pak v doprovodu nadšeného maxipsa zahájila slavnostním průchodem dokončenou brankou novou éru venčení.