Už se tom i spekulovalo opačně, ale jsem toho názoru, že šlo o zcela mylnou domněnku. Potvrzuje to postoj jeho šéfa. Ale vše může být docela jinak. Za úvahu to stojí, ale pěkně popořadě.
My jsme tedy podepsali tu strategicko přátelskou prodejno kupní smlouvu s vládci té nemalé zemičky někde na východě. Doslovně jsem ji MY nepodepsali, ale máme na to lidi, kteří tak činí za nás. To jenom, aby bylo jasno, kdože za to nese odpovědnost. A když se na to podíváme zblízka, tak nezbývá než konstatovat, že jsem otevřeli svá srdce novým bratrům, nechali je nahlédnout do našich duší.
To by ještě šlo, ale žijeme v době moderních technologií. Ty dokáží skoro nepředstavitelné. Dá se totiž přepokládat, že díky tomuto faktu budou brzo napojeny i naše mozky. Nejdříve nedobrovolně ty počítačové, naše jen zatím na základě dobrovolnosti. Je to logické, jenom tak je možno docílit efektivního sdílení všech strategicko přátelských myšlenek. Mnozí světoví spoluobčané, jako třeba ty němečtí, si ale ztěžují, že dochází i k transferu technologických a hlavně tajných vědomostí.
Ty škody se počítají na miliardy. A to prosím v eurech. Ztráty vznikají třeba proto, že se najednou zcela překvapivě v Číně vyrábějí věci, o kterých mnohé firmy v Evropě teprve uvažují, že by je zavedly do výroby. Kritizovaní odpovědně neodpovědní politici pak většinou s pláčem přiznávají, že to asi bude nějak souviset s tou formou a rozporuplným výkladem té smlouvy o strategické spolupráci.
Ale vraťme se do Česka, protože my se na vše ze zásady díváme jinak. On totiž ten prapůvod touhy po přátelství s Čínou může být překvapivě právě v tom, že my možná toužíme po tom, čeho se ostatní obávají. My totiž Pekingu povolíme, aby tamní vláda a její poddání mohli o nás vše vědět. Pak se totiž můžeme zaobírat tím, jak je to nespravedlivé, pokud by toto právo bylo odpíráno českým občanům.
Možno tedy očekávat, že z hradních kruhů bude brzo nekompromisně doporučeno, aby vláda zrušila všechny bezpečnostní prověrky, které jen znevýhodňují naše občany vzhledem k právům občanů čínských. Když mohou oni číst naše tajné papíry, tak proč ne my. Asi to rychle projde. Znáte to, lidská práva. Máme na to dokonce i ministra. A paní Šabatová si to také jistě vezme k srdci.
A až se toho dosáhne, tak si již nikdo nemusí dělat starosti o bezpečnostní prověrku pana Mynáře. Ale teď se ptám: Nebylo jednodušší ho z hradní služby propustit?
