Hurá! Hranice Česka objeveny!

Ano, jsem tomu rád, že se složky odpovědné za naši bezpečnost vydaly na malý výlet. Ono není špatné občas obnovit staré vědomosti.

Není to tak dlouho, co jsme něco takového uměli, tedy provádět ochranu našich hranic. Celému světu bylo jasné, že ne každý k nám smí. Pravda, ne každý mohl také ven, ale tuto ožehavou problematiku bych dnes ponechal trochu stranou. A vůbec tu politiku kolem.

Faktem je, že každému bylo jasné kde Česko začíná a končí. Nějak to upadlo do zapomnění a tak jsem opravdu s radostí přivítal, když se několik desítek odpovědných vydalo opět hledat tu dnes již jen pomyslnou čáru, která nás kdysi oddělovala od zbytku světa.

Nemohu však tvrdit, že celá tato akce, která spíše byla jen takovou hrou coby kdyby, nějak razantně přispěla k mému klidnému spánku. Pokud vím, tak cílem této exkurze byly jen ty všem známé bývalé hraniční přechody, kde velké cedule ještě nostalgicky připomínají, že ještě krok a už jste v cizí zemi. Nu, dnes se říká na sousedním pozemku.

Ale jak to vypadá tam, kde tyto cedule chybí? Mají odvahu naši ochránci vstoupit i na tento pro ně asi neznámý terén? Nejsem si tím jist. Netrpělivě tedy čekám na zprávu, která by mne informovala o tom, že byla zřízena zvláštní komise, která by připravila tendr za účelem najít nějakou soukromou firmu, která by zmapovala i takzvanou hranici zelenou.

A že stejně tak posléze v tendru následujícím bude hledán někdo, kdo by na tu čáru dohlížel. Nebo by snad za to měl být odpovědný sám stát? Nevím, ten již rozprodal a rozdal ze státního vlastnictví co se dalo. A u těch soukromých firem zase není jisté, zda se naše hranice nestanou obětí nějakou podivného obchodu. Třeba jako se stalo s naší vodou. Tu už také nesmíme pít. Musíme si ji kupovat ze zahraničí.

Jo, je to zapeklité, jeden si nevybere. Nicméně první krok máme již za sebou. Hranici Česka jsme znovu objevili a teď nezbývá nic jiného, než se rozhodnout co s ní. Ale já bych přeci jenom doporučoval nějaký audit. Nebylo by špatné si dobře ověřit, zda nám ta hranice ještě patří. Poslední bouřlivá léta přinesla hodně změn ve vlastnických poměrech a opravdu není jisté komu a hlavně co vlastně patří.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Michal Kotyk | středa 9.3.2016 8:14 | karma článku: 18,71 | přečteno: 468x
  • Další články autora

Michal Kotyk

Trump, Johnson, Putin…

8.7.2022 v 11:47 | Karma: 10,52

Michal Kotyk

Diskuse nebo pindání egomanů?

13.1.2022 v 10:39 | Karma: 13,57

Michal Kotyk

Nová vláda, nové srandičky!

10.1.2022 v 8:43 | Karma: 43,98