Není to žádné světoborné tvrzení, ale podle mých životních zkušeností, žil jsem totiž pod několika mocenskými strukturami, tedy od diktatury až po demokracii, je vcelku pravdivé. Řekl bych tedy, že platí celosvětově.
Jednou s tím související otázkou je, zda i celkem vzdělaná společnost může zhloupnout. Jistě. Dle mého se z jedince stává hlupák v okamžiku, kdy není ochoten si přiznat vlastní nevědomost. Platí to bohužel i pro společnost jako takovou. Proces proměny je celkem jednoduchý. Mocichtiví, a i ti toužící po penězích, použijí médií k tomu, aby přesvědčili většinu, že primitivní hloupost provozovaná na veřejnosti je vlastně hrdinství. Ideální je, když je vše ještě doprovázeno kriminální aktivitou.
Media a i mnozí „kulturní“ tvořitelé, kteří podlehli všeobecnému trendu tržního hospodářství, jsou tedy hlavními aktéry tohoto úsilí, které promění občanstvo v konzumenty levného zboží všeho druhu. K tomu je ještě tato „potrava“ pro lid okořeněna politiky, kteří tu i onde, ale pravidelně a často vytvářejí pocit, že ti „intelektuálové“, tedy ti nespokojenci s vládní strukturou, kteří poukazují na poněkud prapodivnou vzdělanost kombinovanou s ještě prapodivnější morálkou, rozvracejí voličskou jednotu. Ba i jednotu lidu.
V podstatě je opět praktikovaná ideologie naší „bývalé“ strany a vlády z doby nedávné. Je pozoruhodné, i když se jedná právě o dobu nedávnou, že přerod společnosti k „demokracii“ nabírá křivku vracející se do původního bodu odkud vyšla. Tedy, že máme novou stranu a vládu, která opírajíce se o uměle vytvořenou nevědomost většiny ve společnosti tímto způsobem nadále hodlá upevnit svou moc a neohrozitelnou pozici.
A ze společnosti se stává tvárná masa v rukách marketingových „expertů“. Jsou to vlastně kejklíři, kteří jsou přesvědčení, že národ lze utáhnout na vařené nudli. A mají důvod k jásotu, realita jim totiž dává za pravdu, Lid je již ochoten kupovat kdejaký šrot. A stejně tak i volit. To, že je to cesta do pekla jim nevadí. Mají totiž relativně plné žaludky, sice stravou nevalné kvality, ale pocit nasycení přináší příjemnou únavu a spokojenost, která zabrání myšlení nad tím vším.
Národ tedy hloupne, ale dle průzkumů veřejného mínění to nikoho nevzrušuje. Prapodivné osůbky se těší důvěře lidu, proč ne, vždyť jim plní žaludky. Chléb a hry, jak by nás mohla poučit historie, je opět základem mocenské politiky. Jo, a to tu máme ještě ty technické vymoženosti. Tu největší zrádnost přinášejí „chytré“ telefony. Umí je ovládat skoro každý „hlupák“ a k potěše všech mocichtivých tak nevzniká nebezpečí, že by se občan zabýval myšlenkami o vlastní nevědomosti. Vždy totiž najde něco, co potvrdí jeho názor, a to bez ohledu na realitu.
Kruh se tedy uzavřel. Národ hloupne, vzdává se kulturní identity, přichází o myšlenkovou svobodu a je přitom navýsost spokojen. Smutné? Ale kdeže. Vždyť ještě několik málo let a takovéto myšlenky budou zcela neznámé. Zaslouží se o to přírodní zákony. Totiž ti, kteří takto uvažují a mohli by o tom všem hodiny diskutovat jsou zatlačeni do kouta, jsou umlčováni, média jim nedají skoro šanci se vyjádřit a oni pomalu a tiše vymírají. Pravda trvá to poněkud déle než za starého režimu, není je totiž možné pozavírat a násilím umlčet, ale to je právě ta „demokracie“.
Takže? Lidé vzhůru k volebním urnám. Vždyť jde o naši budoucnost. Nebojte, nic nemůže ohrozit naše zítřky. Zvolit ještě hloupější vládu, než je ta dnešní opravdu snad ani nelze. A kdo se bojí, tak ať se postará, aby nedošlo k žádným změnám a potvrdí tu současnou. A v nejhorším, tedy kdybychom si zvolili ty úplně hloupé a neschopné, tak se v našem globálním světě najde někdo, kdo naplní naše žaludky, možná nám nechá i jméno a vlajku. I když jen proto, aby rozpoznal, o kterou pracovní kolonii se to jedná.
