Porody

Myslím, že mám se svými devíti dětmi celkem dobře zmapovanou situaci o tom, jak se vyvíjelo porodnictví v Čechách od osmedesátých let do konce devadesátých. První dítě jsem rodila na počátku 80.let v hlubokém socialismu. O porodu mi nikdo nic neřekl, literatura o porodech vůbec neexistovala, kromě odborných učebnic pro lékaře. Rodila jsem na velkém sále, kde nás na porodních stolech leželo vedle sebe šest.

Steny , hekání a výkřiky ostatních žen mne provázely celou noc. Raději jsem se moc nekoukala, ale mohla jsem, zástěny se moc nedávaly – podle nálady personálu. Málem jsem při svém prvním porodu zemřela, mimo jiné i proto, že se ani v těhotenství ani před porodem nikdo nenamáhal mi cokoli k tomu vysvětlit. Sestry na mne většinou naštvaně houkaly. Miminko jsem viděla až druhý den. Druhý porod byl lepší zejména díky tomu, že se na mně učily budoucí porodní asistentky, tak jsem se díky jejich výuce mohla konečně seznámit s průběhem porodu a různými postupy. Mým dětem to zní jako sci-fi, ale to byla realita.

Pak se situace začala pomaloučku zlepšovat. Začaly vznikat kurzy pro budoucí maminky, posléze i pro asistující tatínky. Po revoluci bylo tempo změn vyšší.U šestého dítěte jsem se dočkala přítomnosti tatínka u porodu, u sedmého jsem vyvolávaný porod porod zvládla bez drastických infúzí díky tomu, že jsem mohla v malém útulném sálku lehce hopsat na velikém míči. To je také z pohledu 80. let sci-fi.

Posledního potomka jsem rodila v přítmí, pohodě, hned mi ho položili na bříško, za chvilku jsem ho mohla poprvé kojit. A všechny tyto pokroky se udály podle mne z 80 – 90% procent s přispěním osvícených porodních asistentek, které jako první kvalifikovaně informovaly budoucí možné rodiče, že je možné vést porody i jinak. Také moc dobře vím, že se od začátku přetlačovaly s většinou porodníků, těm se do změn moc nechtělo a moc dobře vím, jak napjaté vztahy někdy mezi těmito dvěma skupinami panují.

Já osobně nejsem příznivcem domácích porodů, ale jsem velkým příznivcem porodních asistentek. Zejména ty pomohly posunout rodičky z role nesvépravných bytostí do role žen, které přece jen alespoň trochu vědí, co je čeká a jak si poradit s tím, co lidstvo provází od počátku. Díky porodním asistentkám chováme miminka hned po porodu a mohou se s nimi těšit oba rodiče.

Nemohu pochopitelně posoudit odbornou stránku porodu, za který byla porodní asistentka Konigsmarková odsouzena, ale z dostupných materiálů je zřejmé, že proces nebyl veden nestranně. Velice podivná mi přijde také úhrada nákladů pro zdravotní pojišťovnu, kterou musí paní Konigsmarková zaplatit, vždyť kdyby se toto dodržovalo spravedlivě, staly by se velkými plátci pro zdravotní pojišťovny samotné porodnice.