Změna klimatu, ode zdi ke zdi aneb je nás tady moc.

Ať již debata okolo globálního oteplování skončí rozhodnutím, že jej způsobuje člověk nebo je to přirozenou vlastností klimatu na Zemi, nebude nikdo vítězem. Ano, prohlásí se za ně ti či oni, podle výsledku politického hlasování. Ti poražení pak budou obviňovat naftařskou lobby nebo opačně lobby větrnou a biopalivovou. Stručně si rozeberme scénáře po vítězství jednotlivých barikád.

Vyhrajou zelení a globální oteplování se stane pravdou. Začneme řízeně snižovat emise CO₂. Jedním z důsledků minulý týden prezentovaným je zdražování piva. Sladovnický ječmen  díky zvýšenému pěstování průmyslových plodin určených pro paliva v letošním roce dramaticky podražil. Obilí jako takové zdražilo díky zvýšené poptávce Asie po této komoditě. Až budeme muset do benzínu přimíchávat biopaliva povinně, kde budeme pěstovat pšenici, kukuřici, brambory? Pravděpodobně v zemích, kde je to možné. Tedy tam, kde dochází k vypalování deštných pralesů, plic naší planety. Nebo snad v Africe? U piva je to možná příklad k pousmání, ale co u těch plodin, které nám plní žaludky? Když mi kručí v břiše nemívám dobrou náladu.

Vyhrajou konzervativci v čele s Klausem a skeptickým ekologem Bjornem Lomborgem a globální oteplování bude dílem přírody. Nic se neděje, jedeme dál. Člověk za to nemůže, zítra jedu do práce autem, prdím na emise. Tady vlastně není co rozebírat, budeme žít jako dosud.

Takže ať vyhraje strana jaká chce, bude to špatně. Zelení se zaměří na emise CO₂ a vše se tomu podřídí. Důsledky katastrofální. Ani ne tak pro bohatého Evropana, především pro hladovějícího Senegalce. Odpůrci lidské odpovědnosti za oteplování se zaradují a posílí svou víru ve vše řešící trh. Vždyť je to z jejich úst slyšet. Čím volnější trh, tím lepší životní prostředí. Zdravý rozum nevítězí ani v jednom případě.

Proč to vlastně píši? Protože tento, v posledních týdnech a měsících, v médiích sílící spor zatemňuje mozek a předurčuje nás pouze k řešení extrémnímu, k jedné nebo druhé zdi. Ale stojí někdo vůbec o jiné řešení? Jaké by to bylo. Ono by totiž znamenalo ubrat plyn v naší spotřebě a pohodlí. Posílit naši skromnost a pokoru k přírodě. Jsou věci zbytné a nezbytné. Jsou věci rozumné a hloupé.

Stačí uvést pár příkladů místo obecného mudrování. Nejmenovaná přírodní pramenitá voda z francouzských hlubin se ve skleněných lahvičkách o objemu 0,xx litru servíruje v Japonsku. Dánské obyčejné máslo se prodává v českých obchodech. To je emisí kvůli prestižní světové značce minerálky na důležitých stolech všech kontinentů. V českých městech se nedostatečně preferuje hromadná doprava. Znám člověka, který by mohl od svého domu do práce do centra Plzně jet autobusem 10 min, ale prý to není tak pohodlné jako autem. Akce zelených – „kamióny na železnici“ je jednou z několika rozumných prvků jejich programu. Už jste si někdy uvědomili kolik vůni, sprejů a osvěžovačů zabírá místo v regálech obchodů? Kolik energie bylo spotřebováno na jejich výrobu, kolik odpadů z nich vyhodíme a co vlastně čicháme. Voní to, na rozdíl od hovínka, to jó. Ale jestli je to zdravější a nezbytné, to nevím.

Tak to byla spotřeba. Vzdáme se někdy takových zbytečností? Reklamních letáků a dalších? Teď však přichází trochu jiný problém. Ať mizí ledovce činností člověka nebo obyčejných cyklech v klimatu, můžeme se dočkat nedostatku pitné vody. Nebude co pít, nebude čím zavlažovat. Hladových a žíznivých krků však přibývá. Ač se to na první pohled zdá velice nelidské a Vatikán by mě hnal, je třeba regulovat počet obyvatel planety. Částečně si příroda poradí sama. Tu epidemie, tu tsunami. Člověk je občas také velmi aktivní – války, teroristické útoky, vraždy. Ale to jsou způsoby nechtěné a v druhém případě neakceptovatelné. Přesto je jasné, že je nás na světě moc. V Číně s tím již začali. Omezili počet narozených potomků. Přineslo to velmi mnoho zla. Holčičky byli zabíjeni, chlapci nemají partnerky. Přestože jde o zemi nedemokratickou, troufám si tvrdit, že něco podobného budeme muset přijmout i my.

Dvě děti a dost. Zdá se Vám to kruté? Ano, z hlediska lidských práv je to možná těžko přijatelné, ale pak nevím, kam až může počet obyvatel této planety růst. Přemnožený zajíc je nepřijatelný protože narušuje rovnováhu ve svém životním prostoru. Člověk se přemnožil již dávno. Je nás stále víc a víc a co je ještě hrozivější z hlediska životního prostředí a zdrojů, stále více a více lidí na světě chce žít podle vzoru USA, západní Evropy a Japonska. Jezdit svým autem, mít svůj dům. Čím více konzumních lidí na světě, tím více zabraného prostoru pro bydlení, pěstování plodin, komunikací a tím méně klidného území pro relaxaci.

Je pravdou, že v Evropě se stejně průměrně více než dvě děti v rodině nerodí a problém je spíše se státy rozvojovými v Africe a asijskými. To však na realitě nic nemění. Je nás moc.

Nevím, zda je moudré spoléhat se na vědu a pokoušet se dobývat vesmír. Měli bychom si udělat pořádek tady na Zemi. Neříkám, že je nereálné v budoucnosti osídlit jinou planetu, ale co by to přineslo. Vzniklou spodinu bychom přesunuli pryč na Mars a ostatní vyvolení by zůstali nebo naopak? Spodina by zůstala zde? Ale než by to bylo vůbec možné, bude muset být problém s množstvím lidí řešen mnohem dříve.

Vyhrajou-li „zelení“ bude to diktatura oxidu uhličitého, vyhraje-li „Klaus“ nebude se řešit nic. Kdo si však troufne sáhnout lidem na pohodlí, lenost a konzum? Peníze se přeci musí točit a čím větší spotřeba, tím více peněz. Kdo dnes pěstuje na své zahrádce něco užitečného, vždyť si to mohu koupit. Proč bych do práce nejezdil autem, když se mi veřejnou dopravou nechce. Všechno jsou to otázky svobodného výběru, svobody. Co takhle nastavit výběr tak, aby si člověk spíše vybíral možnost ekologickou a rozumnou?

Největší překážkou je skutečnost, že vlivní lidé jsou lidé většinou velmi bohatí. Bohatí lidé nemají příliš motivaci šetřit životní prostředí nebo v jeho zájmu něco dělat. Mohou si koupit svůj „kousek“ toho pozemku na Šumavě daleko od všeho smradu a zaplatit ty nejlepší lékaře. Ti chudí zase mají starost především přežít nějak důstojně. Na ochranu prostředí nezbývá místo. Proto máme okolo měst plné pankejty odpadků. Co odpadků, plných pytlů. Bohatí se stěhují dál od chudých, chudí slyší na socialistické řeči a nadávají na bohaté. Ať je každý bohatý podle toho, jak si zaslouží. Ale všichni ať jsou motivováni k šetrnému chování k přírodě a za ničení tvrdě trestáni.