Inaugurace nové dámy a rytířů Maltézského řádu pod ochranou Panny Marie z Philermosu

Kancléř Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Fra´Julian Chadwick slavnostně uvedl do řádového života novou dámu a několik rytířů, a to dne 19.6. 2024 v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze.

Kancléř Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Fra´ Julian Chadwick slavnostně uvedl do řádového života novou dámu a několik rytířů. Slavnostní inaugurace proběhla v historicky nesmírně cenném areálu komendy Maltézských rytířů (johanitů) založené již ve 12.století. Stalo se tak 19.6. tohoto roku v kostele Panny Marie pod řetězem před oltářem z doby vrcholného baroka s monumentálním obrazem Karla Škréty Panna Maria a sv. Jan Křtitel se podílejí na obraně Malty roku 1565.

Slavnostní inaugurace

Samotný řád je dnes vyjádřen heslem Defensio fidei et obsequium pauperum – obrana víry a služba chudým. Maltézská spiritualita má dva hlavní pilíře – závazek služby nemocným a ochota pomáhat bližním, kdy je v každém potřebném rozpoznáván sám Kristus Pán, a složka obrany, složka rytířství, která vyjadřuje lenní vztah mezi Kristem a členy Řádu, kdy členové ochraňují křesťanské hodnoty společenství. V minulých staletích někdy převažovala složka militární, kdy členové řádu byli zároveň i bojovníky. Dnes je to především služba potřebným. V moderní době je tak duchovní lenní vztah ke Kristu vyrovnaný se vztahem mateřské péče Panny Marie. V Řádu je po staletí uctívána i Panna Marie – Naše paní z Filermosu, jejíž svatý obraz byl přímo u kancléře a nově přijímaných členů v době obřadu. Její duchovní působení tak bylo silně přítomné. Proto bylo i velmi důležité, že do Řádu byla přijata i nová dáma. Je tak stále více naplňována ona složka péče potřebným skrze duchovní působení matky Panny Marie.

Čestná a devoční dáma, rytíř vedle má oděv magistrálního rytíře

Panna Maria z Philermos je byzantská ikona datovaná do 11. nebo 12. století. Ikona, původně uložená v klášteře Phileremos na Rhodosu a poté na Maltě, byla dlouho uctívána jako patronka johanitů. Nyní je uložena v Muzeu umění a historie v Cetinje v Černé Hoře.

Ikona byla původně uchovávána v klášteře Phileremos na Rhodosu pravděpodobně od 12. století. Rhodos byl obsazen johanity v letech 1306 až 1310, kteří si zde vybudovali mohutné pevnosti. Její sláva započala zázraky připisovanými její přímluvě, a to především v době neúspěšného obléhání Rhodosu Osmanskou říší (1480). Po ztrátě Rhodosu při druhém obléhání Osmany v roce 1522 byla ikona zachráněna a odvezena na Maltu. Když Řád v 70. letech 16. století vybudoval město Valletta , ikona byla umístěna v nově postavené boční kapli Konkatedrály sv. Jana. Ikona tam zůstala až do francouzské invaze na Maltu v roce 1798, která vyhnala řád z Maltských ostrovů. Francouzi dovolili Řádu vzít si s sebou relikvie, ale ne jejich nejvzácnější relikviáře. Ikonu spolu s fragmentem Pravého kříže a rukou Jana Křtitele předal maltézský admirál Giulio Renato Litta ruskému císaři Pavlu I.,[1] který nastoupil jako protektor na místo velmistra Ferdinanda von Hompesch zu Bolheim a poskytl Řádu faktickou ochranu po ztrátě Malty, kdy se Řád dočasně ocitl bez sídla. Pavel ikonu umístil do Převorského paláce v Gatčině poblíž St. Petersburgu.[2] Císař Mikuláš I. později nařídil vyrobit kopii. Tato kopie je nyní uchovávána v papežské bazilice Panny Marie Andělské v Assisi.

Přijímání nové dámy do Řádu kancléřem, vpravo ikona Panny Marie z Philermosu

Relikvie zázračně přežila říjnovou revoluci 1917 a byla tajně vyvezena ze sovětského Ruska Marií Fjodorovnou[3] v roce 1920 přes Kodaň. Její dcery ji předaly arcibiskupu Anthonymu, předsedovi synodu Ruské pravoslavné církve v exilu . V roce 1932 byla převezena do Bělehradu a umístěna pod ochranu krále Jugoslávie Alexandra I. Jugoslávského. Přečkala i druhou světovou válku a dnes je uložena v muzeu v Černé Hoře. České velkopřevorství uchovává její kopii. Právě ta byla přítomna při inauguraci.

Nová dáma byla přijata do Řádu jako čestná a devoční dáma (třetí třída). K jejím odznakům patří maltézský kříž převýšený korunou a znakovým štítem Řádu, který nosí na černé stuze. Na hlavě má černou mantilu, která zakrývá vlasy. Oděvem je černá červeně podšitá pelerína s bílým maltézským křížem.

Přijetí nové dámy a duchovní ochrana Panny Marie z Philermosu dává červnové inauguraci nových členů Řádu velmi silný duchovní rozměr péče o potřebné v dnes tolik strádajícím světě, kdy pouze rovnocenné spojení ženské a mužské pozitivní síly dává záruku zachování lidskosti.

Fotografie použity s laskavým svolením Jiřího Straška

[1] Pavel I. Petrovič byl ruský císař z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců. Panoval v letech 1796–1801 a od roku 1798 do své smrti byl také protektorem Maltézského řádu.

[2] Převorský palác je palác v bývalém rezidenčním městě ruských císařů Gatčina, dnes Leningradská oblast , severozápadní Rusko, předměstí Petrohradu . Byl postaven v roce 1799 architektem Nikolajem Lvovem na břehu Černého jezera. Byl postaven pro ruské velkopřevorství Řádu svatého Jana.

[3] Maria Fjodorovna, známá před svatbou jako princezna Dagmar Dánská , byla v letech 1881 až 1894 ruskou císařovnou jako manželka císaře Alexandra III . Byla čtvrtým dítětem a druhou dcerou Christiana IX z Dánska a Louise Hesensko-Kasselské . Mariin nejstarší syn Mikuláš, byl posledním ruským císařem , vládl od 1. listopadu 1894 do své abdikace 15. března 1917. Maria žila 10 let poté, co bolševici brutálně zabili Mikuláše a jeho nejbližší rodinu v roce 1918.