Arco, Klinger, Mornstein, Treichl – potomci losinsko-vízmberské větve Žerotínů

Tímto článkem doplňuji aktuální a věrné genealogické informace o nejmladší generaci potomků losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů, které jsou nedostatečně zpracovány v Almanachu českých šlechtických rodů 2024

Arco, Klinger, Mornstein, Treichl – potomci losinsko-vízmberské větve Žerotínů

Nedávno byla na zámku Kunín prezentována nová publikace Almanach českých šlechtických rodů ročník 2024, bohužel almanach dlouhodobě trpí tím, že používá zcela překonanou literaturu a nejnovější informace doplňuje pouze výběrově prostřednictvím osobních informací. Tak je zde zcela nedostatečně zpracována nejmladší generace potomků z losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů. Heslo je opřeno o Gothajské almanachy z roku 1942, genealogickou příručku z roku 1985 a publikaci Almanachu z roku 2007. Heslo nejen přebírá opakované historické chyby bez kritického zpracování, ale aktuální informace podává pouze výběrově.

Tímto článkem tedy doplňuji aktuální a věrné genealogické informace o nejmladší generaci potomků losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů.

Erb Zierotínů (1910) volná licence wikipedie – Medzihradsky Adolfnak

Žerotínové byli známý moravský šlechtický rod. Připomínají se již ve 13. století, panského stavu dosáhli v roce 1478, kdy již vlastnili majetek na Moravě. Během 16. století pronikli Žerotínové mezi nejvýznamnější rodiny Moravského markrabství a v několika větvích nechali postavit řadu hodnotných renesančních zámků (Moravská Třebová, Přerov, Náměšť nad Oslavou, Břeclav, Dřevohostice, Hustopeče nad Bečvou, Ruda nad Moravou). Ze žerotínských renesančních sídel jsou dodnes nejvýznamnější Velké Losiny. Rod vymřel po meči roku 1985 Ladislavem Petrem Pavlem (*29. 6. 1912, Tápiószentmartón – †25. 4. 1985, Wörgl), který pocházel z losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů.

Avšak přesto se do dnešních dnů stále můžeme setkat se jménem Žerotínů v Rakousku a v České republice. A to prostřednictvím potomků Zdenko Otty Arnošta (*23. 11. 1812, Brno – †18. 11. 1887, Vídeň, r. 1925 pohřben v Bludově - losinsko-vízmberská větev rodu Žerotínů), syna Františka Josefa hraběte Zierotin-Lilgenau a Ernestiny Kristiny Skrbenské z Hříště,

Dcery Ladislava Petra Pavla (pravnuka Zdeňko Otty Arnošta) a Alice de Pesthy (*27. 7. 1911, Nagykörös – †19. 2. 1996, Mnichov):

a) Livia Augusta (*28. 4. 1942, Nagykörös – †23. 3. 2016, Gräfelfing),˟16. 5. 1960, Mnichov, Otto Klinger (*12. 12. 1921, Strass – †12. 11. 2019, Gräfelfing), ředitel banky, adoptovaný syn Jaspera v. Oertzen. Přijal jméno Klinger-Zierotin. Z manželství vzešel syn Alexander v. Zierotin (*7. 4. 1961, Mnichov;˟?, Marie-Luise Färcher) a dcery Wera v. Zierotin (*3. 9. 1962, Mnichov – †6. 4. 2016, Nymphenburg) a Kira v. Zierotin (*28. 6. 1965, Mnichov; I.˟ 1989, Edmond Spassov (*2. 1. 1957, Sofia), manželství rozvedeno; II.˟ 1996, prof. Mario Schott-Zierotin (*30. 11. 1955, Passau)).

b) Eva Maria „Evelin“ (*31. 5. 1956, Wörgl), malířka skla, a místostarostka města Wörgl v Tyrolsku;˟?, Stefan Treichl. Z manželství vzešli synové Christoph Treichl (*26. 10. 1983, Wörgl) a Stefan Treichl (†ante 2016).

Dcery Karla Emanuela Matyldy (*16. 8. 1850, Bludov 81 – †26. 12. 1934, Bludov 81, pohřben v Bludově) (syna Zdeňko Otty Arnošta) a Zdenky Vilemíny Podstatzky-Prussinowitz und Thonsern (*5. 9. 1875, Litenčice 1 – †4. 3. 1947, Bludov 81, pohřbena v Bludově:

a. Marie Markéta (*4. 5. 1898, Bludov 81 – †8. 4. 1984, Kapfenberg), po otci dědila v r. 1934 velkostatek Valašské Meziříčí-Poličná; ˟16. 8. 1919, Bludov, Karl von Arco (*19. 5. 1887, Hošťálkovy – †19. 5. 1954, Pörtschach am Wörthersee), syn Karla Antona von Arco a Camilly von Mattencloit.

Z manželství vzešla dcera Marie Christine v. Arco (*22. 1. 1925, Hošťálkovy; ˟7. 1. 1950, Vídeň, Emanuel Völkl) a synové Karl Heinrich v. Arco (*27. 6. 1920, Hošťálkovy – †13. 11. 1978, Birmingham; ˟13. 7. 1953, Vídeň, Felicitas Boeckl (*13. 7. 1926, Klagenfurt – †23. 9. 1997, Vídeň)) a Ferdinand Gottfried v. Arco (*9. 4. 1921, Hošťálkovy – †19. 2. 2004, Gmünden; během WWII sloužil u Kriegsmarine (nástup 1. 1. 1941), od 12. 9. 1943 do dubna 1944 zajatec, internován v Melille a Cádizu, od 1. 9. 1944 do 2. 5. 1945 velitel ponorky U151, poté zajat Brity; později vysoký komisař OSN pro dopravu; I.˟ 6. 6. 1961, Vídeň, Friederike Schwäckhofer (*12. 12. 1920, Baden bei Wien – †15. 11. 1988, Vídeň); II.˟ 15. 10. 1989, Mariazell, Erzsébeth Pallavicini (*19. 12. 1933, Szilvásvárad)).

b. Marie Gabriela (*19. 5. 1900, Bludov – †25. 6. 1982, Vídeň), patronka bludovského Sboru dobrovolných hasičů, za II. světové války vstoupila do NSDAP (přihláška podána 19. 11. 1942) a rovněž se stala členkou Deutschearbeitsfront a Nacionálně socialistického motoristického klubu; ˟25. 6. 1947, Brno, Chlodwig von Stein (*20. 7. 1899, Vídeň – †10. 5. 1951, Krimmel bei Salzburg), major v záloze a kartograf.

c. Marie Helena (*1. 1. 1903, Brno – †29. 3. 1985, Košice, pohřbena v Bludově), po II. světové válce zůstala jako jediná ze sester žít v Československu (Brno, Košice); ˟21. 4. 1938, Svatý Kopeček u Olomouce, Karel von Mornstein (*16. 9. 1892, Praha – †28. 4. 1984, Košice, pohřben v Bludově), syn Bedřicha v. Mornstein a Marie.

Z manželství vzešel jediný syn Ing. Karel Mornstein-Zierotin (*10. 3. 1939, Brno), r. 1993 restituoval zámek v Bludově u Šumperka, od r. 2004 používá jméno Mornstein-Zierotin; ˟1. 8. 1964, Košice, Magdalena Železníková (*25. 11. 1942 – †15. 9. 2019, Bludov, pohřbena v Bludově),[1] z jejich manželství vzešla Karla Mornstein -Zierotin, manželství s Zdeněk Kučera

Všichni nositelé příjmení Zierotin tedy pocházejí z ženských potomků losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů a přijali příjmení Zierotin prostřednictvím žádostí o změnu matrikových zápisů svých rodných příjmení nebo přijali příjmení svých matek.

[1] Genealogie zpracována Mgr. Pavlem Lasztoviczou z FF Olomoucké univerzity