V Karmelitské ulici č. 17 na pražské Malé Straně stojí v řadě honosných domů palác se zachovalou barokní podobou. Měl být palácem a patřil rytířovi a cukrovarníkovi Arthuru Clannerovi von Engelshofen.
V Karmelitské ulici č. 17 na pražské Malé Straně stojí v řadě honosných domů palác se zachovalou barokní podobou. Ulice byla spojnicí mezi malostranskou branou na Újezdě a srdcem Malé Strany, nejvíce je známá chrámem Panny Marie Vítězné, která chrání pražské Jezulátko. Jednalo se o prestižní místo pro výstavbu městských rezidencí aristokracie a zámožného patriciátu. Najdeme zde bývalá sídla hrabat Thunů, Michnů z Vacínova, knížat Rohanů a jiných. Právě zde si nechal upravit dům známý ekonom a národohospodář 18. století šlechtic Jan Kristián Bořek, a to na základech původní stavby, která byla do r. 1628 využívána jako špitál, poté do r. 1645 jako škola. Dům později prošel klasicistní úpravou a dalšími úpravami ve století 19. a 20. Dnes se jedná o mimořádně cennou stavbu se zachovalou barokní podobou.[1]
Průčelí zdobí kamenný erb, který však nezmiňuje žádná dostupná literatura zabývající se touto uměleckou památkou. Vznikl v století 19. a identifikuje tehdejšího vlastníka paláce. Nebo přesněji domu palácového typu. Palác je totiž stále nazýván domem U Tří jetelových lístků. A tak palácový charakter zůstává poněkud ve skrytu, stejně jako jeho původní šlechtický vlastník.
Erb se vzhůru letícím šípem a přilbicí s mouřenínem v klenotu patřil rytířskému rodu Clannerů von Engelshofen. Rod původně pocházel z Bavorska, následně se objevuje i v Rakousku a u nás. Jeho kořeny můžeme sledovat před 17. století. Patřil k rodům starým, ale nikdy nedosahoval velkých hodností či státních úřadů. Příslušníky rodu nalezneme mezi nižšími důstojníky či na nižších funkcích ve státní službě.
Právě majitel paláce v Karmelitské ulici však úspěšně spojil uzavření manželství s ženou z vysoké šlechty a finanční stabilitu spojenou s úspěšnou podnikatelskou činností. Jednalo se o rytíře Arthura Johanna Aloise Clannera von Engelshofen (1846-1906), který uzavřel manželství s hraběnkou Annou Marií von Thun und Hohenstein-Choltitz (1859-1926). Arthur po svém dědovi továrníkovi Faltisovi zdědil značné jmění. Zakoupil zámek Hostačov, podnikal v cukrovarnictví, taktéž pořídil dvě panství v Uhrách a právě zmíněný palácový dům U Tří jetelů. Své pražské sídlo ozdobil rodovým erbem, který je zde dodnes.
Tolik k historii domu U Tří jetelů, který si zaslouží být nazýván palácem a o dnes zapomenutém rodě rytířů Clannerů von Engelshofen.[2]
[1] dům U Tří jetelových lístků - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz)
[2] MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M, Praha, 2008, str.142
