Ve středověku bylo na území dnešní Prahy několik opevněných míst – dvorců a hrádků, a to i v rámci městského opevnění. Mezi jinými i biskupský hrádek (arcibiskupský palác)
Ve středověku bylo na území dnešní Prahy několik opevněných míst – dvorců a hradů, a to i v rámci městského opevnění. V lokalitě Menšího města pražského vedle Juditina, později Kamenného mostu, dnešního Karlova, stála pevnostní komenda řádu Johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem, komenda byla obehnána příkopem s věžemi. A poblíž komendy existoval i Biskupský (arcibiskupský dvůr nebo palác) dvůr, který založili pražští biskupové kolem poloviny 13. století. Původně sídlili na Pražském hradě, ale sebedůvěra církevních autorit a snaha o nezávislost na moci panovníků vedla k založení hrádku na Menším městě pražském.
Ve čtrnáctém století biskup Jan IV. z Dražic přistavěl k hrádku věž, která je jediným dodnes zachovaným prvkem původního objektu a nachází se ve dvoře domu v Mostecké ulici číslo 14.
Biskupský dvůr byl svědkem významných událostí. Zde byly v době před husitskými bouřemi spáleny Viklefovy spisy a zde Jan Hus přibil na vrata prohlášení o věcech víry. Konec Biskupského dvora přinesly husitské války. Při útoku husitů 4.11. 1419 na Malou Stranu pod vedením Mikuláše z Husi vypukl dvoudenní boj mezi husity a královskými žoldnéři v městských ulicích. V zuřivém boji byli žoldnéři vypuzeni na Hrad a husité obsadili Saský dům v dnešní Mostecké ulici, obě mostecké věže a zpustošili Biskupský dvůr. V říjnu 1419 sem totiž nejvyšší pražský purkrabí Čeněk z Vartenberka umístil posádku žoldnéřů najatých králem Zikmundem, zejména z Horní Lužice a Slezska, jednalo o profesionální ostřílené bojovníky, kteří předtím bojovali v žoldu Řádu německých rytířů s polsko-litevskou unií. Nejvyšší purkrabí obsadil těmito muži i Saský dům, mostecké věže, Hrad a augustiánský klášter u sv. Tomáše. Proto byly boje velmi prudké a bojovalo se ve dvorech i na ulicích. Právě v listopadu 1419 Biskupský dvůr definitivně zaniká a nikdy nedojde obnovy.[1]
Dodnes můžeme vidět pouze jednu z gotických věží, 20 metrů vysokou hranolová věž, která sloužila jako průchod mezi reprezentační a hospodářskou částí dvora. Přistavět ji nechal Jan IV. z Dražic ve 14. století. Věž zdobí dodnes erb Jana z Dražic, a to tři vinné listy.
Nachází se v zadní části parcely domu u Tří zlatých zvonků (Mostecká 47/16), uvnitř bloku, skryta pohledům z okolních ulic. Věž je nově opravena a dno věže sníženo téměř až k historické středověké úrovni a je nejlépe přístupná z dvorany hotelu The bishop house - Dražického náměstí 6/62.
[1] ČORNEJ, Petr. Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. Praha: Paseka, 2019. 856 s. ISBN 978-80-7432-990-6, str. 174-175
