Antika patří k naší kultuře jako třeboňské rybníky

Nadpis zní možná poněkud podivně, ne tolik při bližším pohledu. Neptun kdysi vládl i našim rybníkům, jenom jsme na to v honbě za moderními dějinami zapomněli.

Naše území je propojeno s dobou antickou již od markomanských válek, jsou to ony známé pochodové tábory římských legií, které jsou u nás spojovány s římskými taženími proti zadunajským Germánům v období vlády Marka Aurelia. Jsou to taktéž nálezy a doklady vlivu římské kultury na germánské kmeny žijící na našem území v tehdejší době, vysloveně epochální je nález hrobky velmože z kmene Svébů u Mušova, dnes prezentován v muzeu v Mikulově.

Ani si příliš neuvědomujeme, že v dobách 12. století dochází u nás k obnově monumentálního malířství a architektury, vzniká Juditin most a malby v znojemské rotundě, vše má přímou návaznost na antiku. V dobách Přemysla Otakara II. a zejména Karla IV. nacházíme mnoho příkladů římské ikonografie ve službách panovnické ideologie. Naše písemnictví již od dob Karla IV. postupně objevuje krásu antické literatury prostřednictvím italského renesančního humanismu, aby se plně rozvinulo v pozdějších letech a staletích překlady antických autorů a nepřímým ovlivněním humanistických spisů, český renesanční humanismus vnesl do našich měst a sídel šlechty a objektů církve antickou mytologii, architekturu, malířství, sochařství, latinskou literaturu, stovky nápisu – vše přímo nebo nepřímo inspirované či napodobované antickými vzory z Itálie a odjinud. 16.-17. století je u nás doslova prodchnuté antickou kulturou. Nejinak tomu bylo později.

V 19. století na našem území vznikla velká sbírka sádrových odlitků antických soch, vzniká rozsáhlými nákupy v těsné návaznosti na založení Stolice pro klasickou archeologii (dnešního Ústavu pro klasickou archeologii) na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v roce 1872. Její nejslavnější éra je pak spojena s osobností prof. Wilhelma Kleina, který úzce spolupracoval s Josefem Václavem Myslbekem na řadě dodnes uznávaných rekonstrukcí. Patří k největším a nejkvalitnějším kolekcím svého druhu ve střední Evropě a obsahuje 550 položek. Dnes je v Galerii antického umění v Hostinném a na zámku Duchcov. Výuka na humanistických gymnáziích udržovala znalost klasické latiny a řečtiny a umožňovala poznávání antické kultury v její autentické podobě až do 50 let 20. století, ona vychovala množství odborníků tzv. evropského formátu v oblasti klasické archeologie, kteří položili základy dnešních úspěchů našich vědců na tomto poli.

Je bohužel málo známé, že naši archeologové z Ústavu pro klasickou archeologii pracují na výzkumech v bulharském Pistiru, kdysi se jednalo o řeckou kolonii a významné centrum antické Thrákie. Dále probíhaly, a to po několik sezon, výzkumy na lokalitě Džandavláttepa v Surchandarijské oblasti jižního Uzbekistánu – objekty z doby sasánovské dynastie. Odborníci FFMU mají své projekty v Pompejích i na Krétě a samozřejmě další a další.

Nicméně situace všeobecné prezentace výše uvedeného je velmi malá. Je poněkud skandální, že jako jediná země v Evropě nemáme v metropoli muzeum antiky. Aspoň základní znalost latinského jazyka je v populaci velmi malá. Kulhá popularizace výsledků práce naší klasické archeologie. Naše společenství zapomíná, že jsme v našich městech a v naší kultuře obklopení antickou kulturou, ano, není to tak prvoplánové jako ve Středomoří či na původních územích římské říše či Řecka, to je pochopitelné, ale je velká škoda, že zapomínáme na velký vliv antické kultury na naší kulturu.

Snad alespoň částečným splacením dluhu bude chystaná expozice antiky v nově otevřeném Národním muzeu. Stále se hovoří o výuce dějin, a moderních dějinách 20. století, obávám se, abychom v honbě za dějinami 20. století úplně nezapomněli na úspěchy naší vědy na poli klasickém římském a řeckém a nezapomněli na antiku kolem nás, kterou můžeme potkat třebas v Sušici ve výzdobě měšťanských domů nebo na nápisu na soklech soch u vesnických cest u oněch rybníků. Byla by to nezvratná škoda.