Geopovídání – CCC aneb Cool Cache Containers

Nejsem velkým příznivcem přebírání anglické terminologie do češtiny, ale v geocachingu si s tím moc neporadím. Vymysleli ho a pravidla i terminologii nadefinovali Američané, webové stránky geocaching.com léta fungovaly pouze v angličtině, a tak se anglické výrazy ujaly a patrně nesmazatelně poznamenaly mluvu českých kešerů. Při vymýšlení originálních českých výrazů bych si připadal jak národní obrozenec s „nosočistoplenou“.

Vraťme se ale k tomu, čemu jsem chtěl tuto část geopovídání věnovat, zajímavým, netradičním a neotřelým schránkám. Přiznám se, že tohle jsem ani v plánu psát neměl. Jenže při sepisování poslední kapitolky o velikosti schránek se mi zmínky o povedených keškách neustále samy draly pod prsty na klávesnici a měl jsem co dělat, abych se udržel tématu a článek nenakynul do dvojnásobné délky.

Jak už jsem zmínil, schránky kešek mohou mít nejrůznější provedení. Klasikou jsou dnes plastové krabičky na jídlo, nejklasikovatější klasikou schránky s víčkem na klipy nazývané lock-and-lock. Když kešer najde takovou schránku, tak ho neurazí, ale také nenadchne. Máme mezi sebou kešery modelářské nadšence, kteří se specializují na výrobu schránek s nejrůznějším takřka geniálním maskováním. Nebo nemusí jít zrovna o maskování, ale o tematické provedení schránky související s tématem kešky. Takové schránky pak nazýváme často právě Cool Cache Containers. Jejich autory jsou hračičkové, modeláři mající dostatek času, chuti, fantazie a invence na výrobu nejrůznějších vychytávek. Někdo modelaří plastová letadýlka, jiný vláčky, další schránky na kešky. Každý dle svého zaměření a chuti.

A co můžeme v terénu všechno najít? O ptačích budkách jsem se už zmínil minule. Přejděme tedy k něčemu, co se nazývá větvovky. Autor kešky vezme šikovnou větev o průměru několika centimetrů, přeřízne ji, vyvrtá sukovníkem otvor a zalepí do něj třeba filmovku nebo nevyfouklou PET a větvovka je na světě. Když je extra šikovný, zalepí víčko do druhé poloviny větve. Taková schránka může být pohozená zcela volně v terénu a nikdo nepovolaný si jí nevšimne. Dodnes vzpomínám na jednu pražskou kešku, která měla souřadnice zaměřené na kraj srázu, takže nebylo úplně jasné, jestli bude nahoře nebo dole. To bylo dohledávání – nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru. Až po dlouhé chvíli jsme našli jednu „plněnou“ pohozenou větev a keška byla na světě. Kamarád si na větvovky udělal pomalu manufakturu. Loni si vzpomněl, že každému týmu, který se zúčastnil našich závodů Adventure Race Hracholusky dá jako cenu větvovku, a tak jich vyrobil asi čtyřicet, co kus to originál.

On je vůbec nadšenec, letos pro týmy vyráběl pro změnu umělé kameny. To se vezme jemný beton, udělají se díry do země, vyloží se fólií a vylijí tím betonem. Samozřejmě se nesmí zapomenout před zatvrdnutím zamáčknout do směsi vlastní schránku. Pak se u stromu válí umělý kámen a teprve když ho někdo zvedne a podívá se zdola, uvidí plastové víčko. Viděl jsem také daleko úžasnější verzi kamenné schránky. Žulová kostka, do ní vyvrtaný otvor tak pět centimetrů v průměru a v něm kovová schránka s víčkem s gumovým těsněním. Za mne říkám – paráda, ale já bych se kvůli výrobě kešky do žuly nevrtal.

Další kategorií jsou různá umělá zvířátka, vodníci, umělé šišky na strom, žaludy, viděl jsem také umělou na dubu visící broskev. Tyto schránky jsou spíš pro potěchu oka a dětských kešerů. Já nevím, mne až zase tolik nerozjásá, když najdu na stromě umělou veverku, ale dětičky to potěší. Provedení schránky pak většinou koresponduje s tématem celé keše. Keška, která obsahuje na netu pověst o místním hastrmanovi, je logicky doplněná figurkou vodníka a logbookem v hrnečku.

A pak jsou tu opravdové nekategorizovatelné lahůdky. Mezi ně je možné zařadit různé umělé informační cedulky. Koho by třeba napadlo odklopit tabulku s názvem ulice a doufat, že pod ní najdu úkryt. Když v lese, kilometry od silnice najdete incký poklad v jeskyni, jejíž vstup chrání sám incký bůh slunce, nechápete, jak to tam autor dopravil. I mayská pyramida pod umělým kopečkem pokrytým mechem určitě zaujme. Umístěte na ni ve správném pořadí čtrnáct zlatých bůžků a máte najednou souřadnice pokladu jak na dlani. Máme v Rokycanech to štěstí, že tu má své home coordinates jeden z opravdových kešerů, modelářů a nadšenců v jedné osobě. Je opravdu bezva nacházet tak skvěle provedené rekvizity.

Prostě a jednoduše – i dospělí si mohou hrát.