Náš Ježíšek opět bojuje o přežití

V polovině minulého století o jeho popularitu u nás usiloval dědek ze sibiřský tundry, dnes se na jeho místo tlačí dědek z Ameriky.

Ten ruskej na to šel tenkrát fíkaně, to se mu nedá upřít. Nejdřív se snažil vyšoupnout z kraje prosince Mikuláše s andělem a čertem. V terénu si neškrtnul, tam pátého večer chodila známá trojice, ale do oficiálních nadílek pořádané ideově zakotvenou ROH (Revoluční odborové hnutí) se natlačit pokoušel a místy se mu to i dařilo. Já to zažil jako mrňous, ale nevzpomínám si, že by mě to nějak popudilo, hlavně když byly dárky. O Vánocích však Sibiřan narazil. On totiž dárky rozdával na Silvestra nebo dokonce až po Novém roce. S tímhle termínem pro nedočkavost z dětského těšení neměl Děduška Maróz šanci, a tak nám zůstaly vánoce takové, jaké vždy byly i se svojí křesťanskou ikonou.

Ta ikona, Ježíšek, má ale jeden velký handicap. Je to skoro éterická postava než aby nevzbuzovala u našich ratolestí, tak jak jim léta přibývají, pochybnosti. Jak takové drobátko může nadělovat tolik dárků? V tomto směru to oba vetřelci, ať z Východu či Západu, mají daleko názornější.

„Děduška Maróz jolku nám priňos, lučše jolky nět, što priňos nam Děd“. Ano, to se zpívalo na oficiálních nadílkách, ale spíše než jolka nás zajímal obsah pytle, co měl Děda hozený přes rameno. Časem to vyšumělo a na dlouhá léta, než přišla nová doba, byl klid. Musí se uznat, že Santa Klaus svojí presentaci přivedl přímo k dokonalosti. Ten dárky rozváží na saních a má jich tam tolik, že mu padají do sněhu, když v tom předvánočním fofru střihá se svým spřežením zatáčky.

To ale ještě není nejhorší a Santa by mohl u nás dopadnout stejně jako kdysi dědek z Čukotky, kdyby do toho nestrkala nos všemocná reklama. Přes ni naše ratolesti Santu sají skoro s mateřským mlékem a je to tak názorné, že těžko neuvěřit.

U nás zatím dobrý. Tady tradici hlídá manželka. To se k nám na dva dny nastěhuje celá rodina. Do domu se vejdeme, jen jídelní stůl přestává stačit. Kolem baráku od začátku Adventu září a bliká vánoční Las Vegas. Neprotestuji, naopak se mi líbí jak to naše cácorky babičce baští. A v tom to asi bude. Co jsou všechna ta světýlka a blikátka proti rozzářeným očím těch nejmenších. Je to nakažlivé, někam nás to vrací, tak si to užijme.