Fůj, krchov

...nečekaně okomentovala Katka místo u venkovského hřbitůvku, kde jsme na chvíli přerušili náš cyklovýlet, že počkáme na hlavní peloton.

Protože je mladá, může být zatím i trochu pitomoučká a tak na její hloupý výrok mlčím. Ona ale přitvrdí.

      „Je to tady samá mrtvola, viď strejdo. Nepopojedem kousek dál, kdo se má na to koukat.“

      Počkej Káťo, neblázni. Koukni se po okolí. To městečko s kostelíkem vystavěli i oni. Ta krásná alej, co se vine až sem nahoru, je určitě jejich dílo. Než zemřeli, udělali za svůj život fůru krásný práce. I ten hotýlek na náměstí, kde jsme přespali, stavěli oni. K těm, co tady leží bychom měli cítit úctu. Celkem se máme dobře a je to i díky jejich šikovnosti a píli“, dokončím, ale jí se to nezdá.

      „No, to je ňáká zásluha, to je snad normální ne.“

      „Ale vůbec ne. Jsou místa, kde lidi nemají pořádnou střechu nad hlavou, nemají vodovody, nemocnice. Někde chybí i školy a kohoutek s tekoucí vodou v životě neviděli. Možná, že jejich předci nebyli tak pracovití a vynalézaví jako ti naši. My máme kliku, že jsme se narodili tady a ti za tou hřbitovní zdí na tom mají velkej podíl a toho je třeba si…..,“

      „Hele už jedou,“ skočí mi puberťanda do řeči a je jasný, že mě vlastně vůbec neposlouchala.

Já bych to ani nevzpomínal, kdyby to po letech nevyplulo samo na hladinu. Ano, přiznávám. Tu vzpomínku rozvířil volební čas a některé související komentáře.

Hlasitější v hledání, kde nastala chyba, se zdá být strana neúspěšného kandidáta. Václav Moravec v jednom svém povolebním pořadu na to měl dokonce grafy. Z nich se i méně pozorní diváci dozvěděli, v kterých krajích bydlí pitomci a kde nepitomci. Na jiném obrázku názorně ukázal i věkovou skladbu obou skupin. Hezky nás s pomocí statistiků rozsortýroval na starý a mladý, na venkovany a městské. To možná inspirovalo i armádu politologů, kde dokonce jeden potěšil svůj názorový tábor predikcí, že do příštích voleb ti nejpitomější budou zahrabáni i se svým hňupstvím na hřbitovech a demokratům nebude nic stát v cestě.

No nic, jen ještě přidám, co jsem četl v jedné kostnici. „Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy.“