Toto řekl Gustáv Husák začátkem normalizace na adresu těch, kteří nechtěli s ním a jeho nohsledy budovat v naší zemi socializmus. Že cesta k čertu vedla také přes hraniční dráty s vysokým napětím jsme všichni věděli. Už si samozřejmě přesně nevzpomínám na reakci, ale vzhledem k mému naturelu, to neznělo nijak slušně. Přiznávám, že Husák před televizními kamerami, byl daleko slušnější než já u televizní obrazovky. Nezmiňoval bych to, kdybych v tomto mediálním prostoru nezazněl i názor, že ani Husák nebyl tak kontroverzní, jako současný hradní pán.
Můžete krást, podvádět, faulovat. Můžete i vraždit (mrtví v pohraničních drátech), když to dobře vykomunikujete, veřejnost to přijme. Možná s pokrčením ramen, možná i s námitkami, ale spolkne to. Je to vyzkoušené. Funguje to, umíte-li najít správná slova. Stačí být dobrý rétor. Hulváti z našich řad by je nazvali kecalama, ale protože to nezní korektně, slovo rétor začíná mít silně pejorativní nádech. Postačí prohru nazvat nevítězstvím, okradení odkloněním, přikrytí zlodějen abolicí. Dá se i lhát, protože když to nakonec praskne, tak nás dobrý rétor - lhář poučí, že lhát se nemá. Můžete i sprostě mluvit, když si vezmete motýlka a chováte se roztomile. Co vše už jsme museli skousnout je až nevíře.
Mně vážně nevadí, že jsme si sekli mezinárodní ostudu. Svět se bude chvilku jízlivě uculovat a zakrátko to vyšumí. Co hned tak nevyšumí, je buranství v nás a to je opravdu průs... – velice špatné.
