ČT pochybila, ale není sama

Česká televize je postavena do nevděčné role, že musí někdy vysílat i to, co se jí nelíbí. Čistě formálně tak dodržela volební zákon a odvysílala spot Národní strany. Diskutuje se nyní, zda tak udělat měla či nikoliv. Z morálního hlediska samozřejmě nikoliv, chybu bychom však měli hledat někde jinde, a to sice u samého určovatele zákonnosti, tedy soudu.

V březnu rozhodoval Nejvyšší soud o zákazu neonacistické Dělnické strany. Neučinil tak a naopak kritizoval vnitro za nedbale vypracovaný návrh. Od té doby, bohužel, aktivita neonacistů narůstá a není víkendu, kdy by někdy nedemonstrovali. Vyvrcholením toho jsou dnešní televizní spoty Národní strany.
Česká televize samozřejmě mohla klipy zatrhnout s poukazem na jejich rasistický obsah. Porušila by tak však volební zákon, na který se nyní neonacisté odvolávají a televizi žalují. Zřejmě bohužel uspějí , tedy alespoň pokud budou soudy rozhodovat jako dosud – Národní strana je řádně zaregistrovanou stranou a má právo na odvysílání spotu. ČT pouze vysílá co jí ukládá zákon. Klíčová bude zřejmě definice spotu, zda jde o reklamu či vlastní vysílání ČT. Z laického pohledu jde asi o reklamu, kterou by také televize nevysílala, pokud by nepotřebovala peníze. Na druhou stranu i za obsah reklamy nese televize odpovědnost (viz § 48 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání).
Nemuselo k však k ničemu takovému dojít a spoty by vůbec neexistovaly (minimálně na televizní obrazovce ne), pokud by soudy postupovaly razantněji a rozhodovaly na základě objektivních morálních principů a obrany demokratického řádu, nikoliv pozitivisticky a čistě procedurálně. Tak umožnily další existenci Dělnické strany, která své útoky stupňuje. Snad je to aspoň varování do budoucna.