Před nedávnem jsem na svém blogu publikovala článek nesoucí název „ Začíná u nás opět totalita, tentokrát prostřednictvím sedmé velmoci?“.
Po včerejších událostech na TV Prima, která neodvysílala Show Jana Krause, v níž měl vystoupit pan Brady se svým synovcem, ministrem kultury, panem Hermanem a řada dalších významných osobností, jež nesouhlasí se stávajícími hradními praktikami, bych svůj minulý článek rozšířila nejen na tisk, ale i na další média a veřejnoprávní skupiny.
Vzhledem k tomu, že pan Jan Kraus není typem člověka, který by se nechal zastrašit a své názory otevřeně dlouhá léta prezentuje, nezůstala ani tato aféra bez povšimnutí. Nakonec prý pořad bude sice odvysílán, není však jisté, zda v ucelené podobě. TV Prima prohlásila, že nelze vyloučit porušení zákonné povinnosti objektivity a vyváženosti, zejména v úvodní části pořadu.
Nad tímto nelze jinak, než se pousmát. Už jen skutečnost, že obsah médií je dílem lidí, těžko u nich lze obecně spoléhat na jakoukoliv objektivitu. Do lidské tvorby vždy vstupuje vnímání daného člověka, ovlivněné jeho světonázorem a zkušenostmi. Na základě čeho tedy vyhodnocujeme objektivitu a vyváženost? Jsou neobjektivní a nevyvážené pocity skupiny lidí nesouhlasících s tím, co se okolo nich děje? A o co víc jsou objektivní a vyvážené pocity a názory lidí přisluhujících panu prezidentovi?
Zdá se, že ideálním stavem v této zemi je - držet hubu a krok. Opak se nevyplácí, stejně jako za bývalého režimu. Jeden by pak třeba nemusel být jmenován profesorem, popřípadě získat státní vyznamenání, v lepším případě by byl jen zcenzurován….. Naopak, kdo ji drží a kráčí stejným krokem, případně předzpěvuje panu prezidentovi hymnu apod., už ať si připravuje mikinu na metál.
Česká republika se prezentuje jako demokratický stát, v němž žijí lidé svobodně. Vezmeme-li v potaz co demokracie, svoboda a především pak svoboda slova, která se svobodou jako takovou přímo souvisí, vlastně je, těžko můžeme mít pocit, že žijeme v zemi demokratické a svobodné.
TGM jako hlavní představitel demokracie říkal, že i ona má své chyby, protože lidé prostě mají své chyby. Prý jaký pán, takový krám. S tím nelze než souhlasit. Náš krám – Česká republika je odrazem jejího pána. Ne však pána v demokratické podobě, tedy pána jako lidu, ale v podobě totalitní, tedy pána jako prezidenta, obklopeného posluhovači s výstižnými jmény (Nomen Omen), naplňujícími staré dobré přísloví o stádu tupých ovcí. Natolik tupých, že se nestydí dennodenně mlžit, lhát a obhajovat nesmyslná tvrzení člověka, který v mých očích již dávno nenaplňuje poslání instutuce prezidenta republiky.
Prezidentem republiky může být jedině člověk moudrý, zralý, nestranný, ale především Člověk.To znamená i se svými chybami, které umí přiznat, nemá problém se omluvit, není ješitný, egoistický a své ego si nebuduje na ponižování a mstou na druhých lidech.
Obzvláště v dnešní době, kdy chybí ve společnosti jakékoliv morální vzory, by měl být tímto vzorem především prezident republiky.
Jak můžeme od našich dětí očekávat slušnost, pravdomluvnost a sociální cítění, když vidí pana prezidenta, veřejně se projevujícího vulgárními výrazy jako je - cituji s mírným uzarděním: „kunda“,… který neustále lže, upravuje si realitu ku svému prospěchu, neumí přiznat svou chybu (ani po vynesení soudního rozsudku) a k mnoha významným lidem se chová bez naprosté, či dostatečné úcty.
Tak strašně ráda bych byla pyšná na to, že jsem Češka. A kdysi bych možná i byla. Musela bych se však narodit v jiné době. Dnes už mohou být Češi pyšní jen na své sportovní reprezentanty.
Naprostou jedničkou jsme však v jiném sportovním odvětví a tím je anální alpinismus.
Pak se jeden nemůže divit, že nám to v té naší krásné zemičce tak zavání. Nejen díky odéru z alpinismu, který s Alpami bohužel nemá nic společného, ale možná také díky té rybí hlavě. Říká se přece, že ryba smrdí vždy od hlavy.
A tak, pane prezidente, když máte tak strašně rád ty filosofy a tak hojně je citujete, zkuste si přečíst také něco od Kanta. Řekl totiž jednu hodně důležitou myšlenku: Má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka……
Třeba tuto myšlenku pochopíte a přestanete omezovat svobodu českého národa.
Vím, že nebudu u určité části populace pochopena.
Nedělám to však pro popularitu či politické diskuze, jen mám potřebu poukazovat ve svých článcích na věci, které trápí mě a mé blízké okolí.
