Místo, kde by chtěl umřít každej
Sedíc ve vlaku, listovala jsem průvodcem. Chaotické, opojné, bláznivé, pobuřující, špinavé, skličující, ohromující. Víme, víme, to je pořád dokola. Dolistovala jsem na kapitolu Rady a porady (a krev mi začla tuhnout v žilách). Jedním z nejvíce nebezpečných měst Indie je Váránasí. Nejspíš vás hned na nádraží oberou o rupie, v úzkých uličkách nabouráte do pár mrtvol, seberou vám v lítém boji baťoh, na Ghátech vás poťouchlý Ind shodí do Gangy, ve vodě odšťouchnete pár nafouklejch mrtvolek, vyplavete na „pláži“, aby vás v zápětí přepadli banditi i s pirátama a nakonec opuštěně zhynete na mor a choleru (4 z pěti hinduistů doporučují mít v době smrti namočený nohy v Ganze). Bájo, už se tam těšim.
Umírání v Indii je fascinující záležitost. Kdepak vzlykání tetičky Libušky nad rakví v krematoriu ve Strašnicích. Smrt je v tady všudypřítomná, přirozená a nevyhnutelná. Neodehrává se v mramorových budovách, co vypadají jako stanice metra C. Není to záležitost na pár hodin. A není to důvod ke smutku ani k radosti. Je to zkrátka normální. Umírající jsou na ulici, v rodinách, v hospicích. A pokud umřete ve Váránasí, je to jedna z nejlepších věcí, co vás mohla v životě potkat.
Byla noc, stála jsem v rozpadající se budově u řeky. Prostor pode mnou osvětlují ohně. Naproti mně stojí majitel hotelu a vykládá nám o těch, co dole hoří. Je to naposledy, než se promění v prach. - Umírat by se mělo venku, ve vodě, se jménem oblíbeného boha na rtech. - V rohu se něco pohlo a ozvalo se zasténání. Došlo mi, kde to stojíme. Tenhle squat bude nejspíš hospic. A ty lidi pod umouněným prostěradlem čekají, až se vysvobodí z věčného koloběhu životů. Jsem ráda, že je noc a já jim nevidím do tváře.
Druhý den se dívám na drobná tělíčka zabalená do sárí. Gháty, nekonečně dlouhá schodiště, která mizí v hlubinách posvátné Gangy. Tenhle je spalovací. Tělo se ztrácí v množství dřeva a obřadník zapaluje hranici. Je důležitou postavou celého procesu. Bez něj by duše zemřelého osamoceně bloudila po světě. Tady se mrtvoly míhají jak na běžícím páse. Lidské bytosti se mění ve schránku zabalenou do kusu látky, aby jejich zbytky byly v závěru naházeny do posvátné řeky. Tady se ukazuje malost jedné lidské existence. Problémy a každodenní pinožení se za láskou, sexem, prací, penězi… Zbyde z toho jen hromádka prachu. Smrti se bojim, jediná idiotská jistota, kterou v životě mám. A proto nejspíš stojím zrovna tady. Asi jsem úchyl.
Začíná se pomalu stmívat, třímám mapu a nevim kudy kam. Buď dojdu na tu velkou ulici, co vede k ghátu Dasaswamedh a nebo dojdu někam k vodě. A to pak už vždycky trefim zpátky do hotelu, snažím sama sebe uklidnit. V labyrintu uzoučkých uliček ve starém Váránasí jsem ztracená. Vyhýbám se krávě i pánovi co tlačí vozejk, naložený něčím, co je asi tak osmkrát větší než on sám. Nakonec mě město vyplivne na ghátech, kde panuje příjemná podvečerní atmosféra. Usazuju se na placku, co ční nad vodou. Přisedá si ke mně Ind a já vědoma si toho, že mě buď shodí do Gangy, nebo rovnou zabije, dělám, že ho nevidim. Nakonec překonám paranoiu a dávám se s ním do řeči. Ind ačkoliv původem z Váránasí, žije ve Finsku a dokonce ví, kde leží Česká Republika. – Nezapomeň si zítra přivstat. – loučí se se mnou. –Nejkrásnější západ slunce je v Paříži. Nejkrásnější východ ve Váránasí. – A tak druhý den vstávám v pět.
Je ještě tma, houpajíc se na loďce, kupuju si od malé holčičky svíčku, co se dá pustit po řece. Očistím tak svou karmu. Míjíme spalovací gháty, nehoří tam ani větvička. Zvláštní. Možná si smrt dala na chvíli pokoj. Pouštím světlo po řece a myslím na všechny ty lidi, kteří mě nevratně opustili. Kterým už nebudu vykládat o tom, jak jsem hrdinsky zabila švába v Dillí, jak mi mafiánova sestra pomalovala ruku hennou, nebo jak jsou ti Indové nechutní, když furt flušou ten tabák. Ani oni už mi nic nepoví a to mě mrzí mnohem víc. Otáčím hlavu a na obzoru se začínají objevovat první paprsky. Rodí se další den. Tak jako na jedné straně řeky se svět zbavuje neužitečných mrtvých, na té druhé probíhá něco nového a krásného. Něco nejkrásnějšího. Východ slunce.
Klára Hüttlová
Proč se učíš švédsky? (2. část)
Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem. (První část naleznete tady)
Klára Hüttlová
Proč se učíš švédsky? (1. část)
Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem.
Klára Hüttlová
Koktejly a sny
- Žádní negramotní taxikáři, žádní kokrhající kohouti uprostřed noci, nikdo se se mnou nechce vyfotit, nikdo mi nenabízí úžasný naušničky, netroubí se tady, nedávaj tu super hindy filmy, zima je tu, krysy tu neběhaj... Je to tady strašně sterilní. - Zaúpěla jsem při pohledu na listopadovou Prahu. Taxikář na se na mě otočil a pozdvihl obočí.
Klára Hüttlová
Uměleckoprůmyslový víkend
Chodit na muzejní noc je čistej nerozum. To ví každém malej harant. Vzpomínám si, bylo to před lety, nic zlého netuše, dojela jsem na Staroměstskou a vstoupila do Uměleckoprůmyslového muzea. Temno, mraky lidí, někde v dáli tušené, chabě osvícené exponáty.Dav mě nesl, sotva jsem popadala dech a marně hledala ceduli s nápisem „Východ“. Svůj omyl jsem nakonec rozdýchávala na schodech s výhledem na židovský hřbitov. Snažila jsem se najít pokoj v duši.
Klára Hüttlová
Kolik stojí sex? A kolik láska?
Doba konzumu a nakupování nás mění ve zvířátka. Nejdříve sedíme dlouhé hodiny připoutání ke kancelářské židli, abychom posléze trávili volné chvíle lovem v nákupních centrech. Všechno má svojí cenu – víno z Francie, nový parfém od Gucciho i boty od Baťy. Víme, kde nakoupit levně i kde nakoupit luxusně. Dovedeme si spočítat, kolik utratit za pravou pashiminu a je nám jasné, že ta od vietnamského klenotníka z rohu ulice, je dobrá leda tak na vytření podlahy. Ocenit dokážeme všechno. Ale jaká cenovka visí na komoditách jako sex, vztah a láska?
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafáhu
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafáh v Pásmu Gazy a...
Při nehodě u Benešova zemřel člověk, tři další jsou zranění. Převážely je vrtulníky
Hlavní tah z Prahy na Tábor zablokovala před polednem u Bystřice na Benešovsku čelní srážka dvou...
V Praze na hlavním nádraží se srazil osobní vlak s posunovací lokomotivou
Na pražském hlavním nádraží se v pátek dopoledne střetl osobní vlak s posunovací lokomotivou....
Putin se chystá na návštěvu do KLDR, uskuteční se v „dohledné době“
Kreml chystá návštěvu prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji, uvedla v pátek agentura RIA...
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2607x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- lásky a nelásky: 61 českých spisovatelů o lásce
- Ian McEwan - Betonová zahrada
- Peter Mayle - Provence A-Z
- Ultra Violet - Má léta s Andy Warholem
- Arnošt Tabáček - Adina Mandlová: fámy a skutečnost
- Rudolf Havlík - Nikdo nechce čekat věčně
- Jan Malinda - Ilegální vztahy
- Jitka Gotterová - Tak jde život
- Petra Soukupová - K moři
- Michal Hvorecký - Plyš
- Honza Mach - Pornoherec na penzi
- Anna Gavalda - Prostě spolu
- Jaroslav Rudiš - Potichu
- Martin Fendrych - Slib, že mě zabiješ
- Pedro Almodóvar - Patty Diphusa, Venuše záchodků
- Maxim E. Matkin - Mexická vlna
- Nick Hornby - Všechny moje lásky
- Haruki Murakami - Norské dřevo
- Bernhard Schlink - Předčítač
- A. Hrouzková, E. Krátká - Expanze na Mars
- Jana Šrámková - Hruškadóttir
- Mariusz Szczygieł - Gottland
- Jaromír Konečný - Moravská rapsodie
- Maxim E. Matkin - Půlnoční deník
- Jaroslav Rudiš - Grandhotel
- Josef Škvorecký - Útěky: Lída Baarová
- Michael Cunningham - Domov na konci světa
- Iva Pekárková - Kulatý svět
- Simon Mawer - Skleněný pokoj
- Jozef Banáš - Zóna nadšení
- Sarah Waters - Špičkou jazyka
- Jan Cempírek - Rafinerie
- Tomáš Zmeškal - Milostný dopis klínovým písmem
- Miriam Löwensteinová - V Koreji se Korejcům nevyhneme
- Paolo Giordano - Osamělost prvočísel
- Jaroslav Balvín - Mácha: Deníky
- Elizabeth Gilbert - Jíst, meditovat, milovat
- Jaroslav Rudiš - Konec punku v Helsinkách
- Emil Hakl - O létajících objektech
- Michal Viewegh - Biomanželka
- Ivan Klíma - Moje první lásky (a jiné milostné povídky)
- Klára Mandausová - Slunečnice
- Maxim E. Matkin - Láska je chyba v programe
- Nadine Bismuthová - Vzala jste si psychopata?
- Mikaël Ollivier - Život k sežrání
- Stig Dagerman - Popálené dítě
- Petra Hůlová - Paměť mojí babičce
- Delphine de Vigan - Ani později, ani jinde
- Allain de Botton - Lekce z lásky
- Isabel Allende - Dcera štěstěny
Oblíbené blogy
- Lenka Veverková
- Eva Pallotto
- Mona Maršálová
- Jan Mach
- Jitka Gotterová
- lona.lona
- Lukáš Palán
- Tomáš Fojtík
- Pan majitel a spisovatel
- Petra Horáková
- Iva Pekárková
- Stanislav Wiener
- Ilona Ondráčková
- Rudiš
- Iva Štefančíková