Proč se učíš švédsky? (2. část)

Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem. (První část naleznete tady)

Göteborg

Posedávám u řeky a jsem sama. Dneska máme přátelský day off, nemáme se vzájemně dost, ale každou srdce táhne někam jinam. Jedna sedí na chatě, dojímá se uchvacujícím výhledem a píše, aby se stala známou pohádkářkou. Druhá se právě motá na lodi, protože lodě miluje a tady ve Švédsku o ně není nouze. A já tady sedím, před centrem současného umění, pod rozložitým mostem a chroupu housku. Místní Meet factory (rozuměj něco mezi galerií a kulturákem, akorát víc cool) se zdá zavřená. A tak si užívám industriální výhled, pozoruju plující obří lodě pod stojícím obřím mostem a říkám si, co vlastně budu dělat dál, když mě umělci takhle vypekli.

Göteborg je rozhodně nejošklivější z těch míst, který jsme navštívily. Je tu nejmíň běžců, cyklistů (a jiných dalších zdravě žijících Švédů) za to je tu nejvíc kuřáků a pijáků (a dalších černých ovcí Švédka), chybí tady roztomilé uličky Gamla stanu (ale nad vodou se sklánějí  ocelové jeřáby) a celkově všechno působí trochu šedě a smutně, jak se na největší skandinávský přístav sluší a patří.

Mám takovýhle místa ráda. Ostatně, proto jsem uchváceně vydržela sedět na zadku v Hamburgu pozorujíce šrumec přístavu. Tady je to podobný – trochu industriál a trochu depka.

Stačí ale nasednout na jedenáctku (tramvaj) a dojet k moři. Tak mi to alespoň říkali Göteborčané při mé služební návštěvě. A já tehdy litovala, že mi na podobné povyražení nezbýval čas. A tak sedám na jedenáctku a jedu k moři, protože se zdá, že zrovna dneska nebude čas problém. Konečná jedenáctky, vlny a trajekty. A tak na jeden nastupuju a vydávám se prozkoumat okolní ostrovy …. A ocitám se ve švédském ráji – tam kde vlajou modrožluté vlajky, kde se z moře vylupujou šedé balvany a modř oblohy doplňuje zeleň květeny. Sedím pro změnu u žlutého, bíle lemovaného domečku a pro změnu piju kafe…. Usmívám se a přemýšlím, že támhle toho bloňďatýho Švéda požádám o ruku - má skvělou kavárnu, moře za barákem a švédskou vlajku na střeše. A navíc žije kousek od Göteborgu.

Odpoledne usínám na molu, nad šumícím mořem a pod modrou oblohou.  Göteborg asi vážně miluju. Aby si to člověk připomněl, stačí jenom dojet jedenáctkou k moři.

Malmö

Moře před náma, Öresundský most nalevo, Kodaň v pozadí a za náma luxusní rezdidenční čtvrť.  Malmö, jinak také špinavé město plné přistěhovalců, kam slušnej člověk nestrčí ani malíček. Aspoň taková je obvyklá představa, takhle nějak to všichni říkaj.

- Brácha říkal, že tady prej bydlej všichni ti hokejisti. – praví kamarádka s romanticky upřeným pohledem do dáli. -

- Hmm…. -

- Myslíš, že je támhleten hokejista – pokývne hlavou dopředu. A mě dochází, že se nedívá romanticky do dáli, ale velmi konkrétně do blízka a tak jsem taky přeostřila. Týpek, nápadně podobný švédskému sexy princi.

- No… nejsem si jistá, jak přesně hokejisti vypadaj, pokud zrovna nelítaj po leďě s mříži na přes obličej… - děla jsem zadumaně -  Ale pokud by vypadali takhle a hráli by tak do půl do těla, tak se snad i na hokej začnu koukat. -

A tak sedíme dál na břehu Malmö. Černoch zrovna skočil šipku do moře a plave směr Kodaň, která nesměle vykukuje na horizontu. Čeká nás tam první zářijový víkend, déšť,  hluk, taky záplavy a návrat do reality. To teď ale ještě nevíme. Vedle nás si Italové v péřovkách snaží vyfotit pravou skandinávskou,  prázdninovou atmosféru.  

Vychutnáváme si západ slunce, poslední den prázdnin a poslední Švédské kafe. A je mi trochu smutno, protože tady, ve stínu Turning Torso, to všechno končí. Krásná země, milí lidi i dva týdny volna. Ostatně Öresundský most i Kodaň jsou na dohled.  Znovu si vzpomenu na oblíbený dotaz, který mívám na talíři, jakmile se někde prokecnu o svym netypickym zájmu.  – Proč se učíš Švédsky? – Má smysl tohle někomu vysvětlovat?! Příště prostě řeknu, že mám ráda Ikeu.