Deník spisovatele – stačí lusknout prsty a můžeš změnit vesmír…
Paradigma, kterým se díváme na svět, se může změnit a často se změnilo najednou, v okamžiku, jako když luskneme prsty. Nietzsche vzal pomyslné kladivo a zabil boha, ale já bych se přimlouval za dynamit. Stačí mi k tomu tři mimořádně výbušné směsi a jedna rozbuška. Těmi směsmi myslím tři myšlenky nejlepších novověkých filosofů. První myšlenka je z Kantovy Kritiky čistého rozumu, která tvrdí, že prostor a čas jsou naše vnitřní formy myšlení a objektivně nejsou prokazatelné. Druhá je z Hegelovy Logiky, která říká, že bytí vzniká z ničeho, a vice versa. A třetí je z Heideggerova Bytí a čas, která mluví o autenticitě existence.
A co je tou rozbuškou? To, jak můžeme skutečně chápat nicotu. Největší chybou filosofů bylo to, že i ti nejlepší vnímali nic jako prostý opak toho, jak vypadá vesmír. Celé naše dějiny řešíme poznání, že za světem nemůže být než nic, ale to nic jsme chápali (ať už buddhisté nebo evropská tradice) jako prázdné, cosi, co je na konci bytí. Přirozené vnímání prostoru a času se vkradlo i do definice ničeho. Ale nic, reálné nic, je totální nic, je bez hmoty, prostoru i času. Představit si ho lze jen jako ten nejmenší bod, zcela teoreticky. Nic, je tedy něco, co si nelze prakticky představit a přesto z něj všechno vzniká.
Hegel chápal tento vznik jako polaritu nicoty a bytí. Na výtku, jak může něco vznikat z ničeho, napsal, že opak vyvrátil už panteismus. A to tak, že stálý vznik jednoho z druhého znamená nekonečný regres. I boha, který vše tvoří, by musel někdo stvořit atd. Nic je už z podstaty něco tím, že je: samo sebe uchovává, čili se manifestuje. A právě tato manifestace je naše skutečnost, jediná realita. Jenže jestli je nic bez prostoru a času, je takový celý náš svět, čirá manifestace, která se stále uchovává, tedy tvoří stále další informace. Zkusme si tedy představit, že náš svět je virtuální a tvoří ho jen „databáze“ informací.
Je to vskutku pozoruhodná představa. Svět je virtuální realita, je zcela bez časoprostoru, který si projektujeme jen my sami tím, jak přijímáme různé informace. Jak napsal Kant, prostor je způsob, jak informace vnímáme a čas je způsob, jak si je seřazujeme. Jenže pak je tady klíčová otázka: Kdo jsme vlastně my sami? Jestli je svět čirá „databáze“, jsme my sami zřejmě jen složitá souhra dat, která je schopná sebereflexe. Čím víc se v nás nicota manifestuje, tím víc se uchovává. Prostřednictvím nás a naší schopnosti projektovat realitu, se tvoří skutečnost. Možná to bude znít nečekaně, ale lidé jsou spolutvůrci vesmíru.
Tady se zastavím u Heideggerova pojetí existence. Svou původní pustinu, úzkost z nicoty, můžeme autenticky zabydlit. Stačí „žít v pravdě“, naplnit existenci a toto sebenaplnění je naše svoboda. I když všechno stále vzniká z nicoty, jsme spolutvůrci reality tak, jak ji známe. Nejsme žádná zrnka v nekonečném vesmíru, abychom se cítili ubozí. Svět je v nás, my jsme kosmotvorní, na co se zaměříme, to se nám "ukazuje". Záleží jen na tom, jak pracujeme s daty, jakou máme vůli a vesmírné úkazy nemohou jinak, než se před námi rozvinout…
A k tomu všemu mi stačí 3 výbušné směsi, rozbuška a celý svět se změnil, jako když luskneme prsty.
P.S. Napsáno 20.2.2020 Karlovy Vary
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...