Pár špatných momentů Česti Strakatého

Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví. Jako by pro ně byla svoboda tak všední, že ji nikdy nemuseli zpochybnit. Vyrostli do ní, žijí v ní, ale nemají o ní ani šajnu. Svobodu totiž buď v sobě máš, nebo ne, a to existenciálně prožitou. Tato generace mluví, jak je liberální, jenže když dojde na lámání chleba, projeví se tak, že by i svobodu prodala za to, co je právě v kurzu.

Nevšiml jsem si toho prvně, naposledy, když Česťa zpovídal europoslance Zahradila, starého boomera z devadesátek. Snadno by se nad tím dalo mávnout rukou, že tihle dinosauři jsou už out, ale když došlo na pojmy jako dezinformace, projevila se v nahotě ta nepolíbenost, s jakou se slovo svoboda užívá. Zatímco boomer tuší, že svoboda je nedělitelná, buď pro všechny, nebo pro nikoho, Čestmír by ji pojímal odpovědně, jako to dnes dělá celý mainstream. Všechny ty naivky z ČT anebo ČRo, které by chtěly kdekoho umlčet.

A to uznávám, že p. Strakatý je dobrý novinář. Dokáže se do hostů vcítit, chytře je otevírat, umí najít osobnosti. Netrpí proto potížemi těch, kdo vsadili na vlastní osobu, která se rychle vyčerpá, jelikož kdo je dnes tak zajímavý, aby nezačal nudit? Přesto jsem si toho, o čem píšu, všiml už za koronaviru. Tehdy Česťa taky vychovával, napravoval lidi tím, že v takové době nemůžou říkat, co si myslí. Jenže, která doba je ta správná, aby se mohlo mluvit svobodně? Kdo o tom rozhodne, kdo má patent na rozum, aby to všem sdělil?!

Ta potřeba druhého vychovat je nesmrtelná: Vyvěrá z úzkosti, z nejistoty zvířete, z totemismu rodu. Přimknout se ke straně, k její pravdě, je to, co stádo posiluje. To, že se to děje svazákům dneška, je typické, měli prostě snadný život. Prožitek svobody je stejný jako cokoliv jiného, prožít si její nesamozřejmost, jí dává cenu. To se stalo generaci X, aspoň na přelomu devadesátek. Ideologie doby, korektnost, potírání tzv. dezinformací jsou západní vlivy, které přinesli až mileniánové. Ovládli tím mediální scénu a mají dost kolaborantů.

Není lidštější věty než té, kterou vyslovil Voltaire (byť údajně) o právu na opačný názor. Můžu s vámi nesouhlasit, ale vy si říkejte, co chcete. Nevím, proč by to nemělo být aktuální? Tím se všechny ty hádky o dezinfomacích, konspiracích stávají směšnými. Šílené, blbé názory tady byly vždycky, a měli je zejména ti vlivnější. Většinová pravda je už zahnívající lež, po celé dějiny lidstva. Proč by to dnes mělo být jinak? Lidskost je zvyknout si na to, že pravda je o svobodě myšlení - nechme lidi myslet, je to jediná cesta k rozumné existenci.

A jen tak mimochodem, stát nás má chránit, nikoliv vychovávat. Jediné právo na cenzuru má v době, kdy jsme ve válečném stavu a kdy nás bezprostředně ohrožuje propaganda, což se neděje...

Ukázka z knihy Deník spisovatele